Starý mlýn; Trusser Alte Mühle

V kočovském urbáři lze nalézt záznam z roku 1649, kde se píše o ústeckém mlýnu se 3 vodními koly, která kromě mlýna poháněla také pilu.

Tereziánský katastr z roku 1714 uvádění jednoho mlynáře na vlastním mlýně o jednom kole na stálé vodě (patrně mlýn čp. 2), který má v nájmu panský mlýn o dvou kolech na stálé vodě (patrně mlýn čp. 9).

V roce 1838 hospodařil na mlýně čp. 9 Andreas Niszler.

V roce 1863 zde byl mlynářem Andreas Knoll, který dal mlýn i hospodářské budovy přestavět. Plány vypracoval Anton Würl z Halže. Z vlastní budovy mlýna byla ponechána mlýnice, obytná část byla postavena nově a prodloužena. Obsahovala předsíň s černou kuchyní a pecí, vlevo schody na půdu, komoru a vstup do mlýnice, vpravo velkou obytnou místnost a komoru. Budova mlýna byla přízemní. Byly zbořeny dosavadní stáje naproti mlýnu a na jejich místě byl postaven nový zděný objekt se stájemi a obydlím pro zaměstnance. Původní byla ponechána pouze stodola na severovýchodě usedlosti. Průčelí obou budov mělo jednotnou fasádu, mezi nimi byla velká brána, kterou se vjíždělo do uzavřeného dvora. Vedle velké brány byla branka pro pěší.

V roce 1870 je mlýn popisován jako dědictví Marie Knollové. Měl 2 složení, 2 vodní kola na spodní vodu, budoval se ještě krupník se třetím vodním kolem.

Dle sčítání v roce 1910 zde byl mlynář Johann Glosauer (narozen 1847), který do zdejšího mlýna přišel ze mlýna ve Svojšíně. S ním tu žila manželka Josefina, rozená Haniková, dcera mlynáře ze Schweppermühle pod Olešínem, dále jejich dcera Marie, synovec Rudolf a neteř Anna.

V roce 1930 mlýn vlastnil Wilhelm Herzig. V době před 2. světovou válkou byl mlýn evidován jako nefunkční, vlastnila jej vdova Marie Herzigová.

Po válce bylo zařízení i v tomto nefunkčním mlýně konfiskováno a skončilo ve sběrných surovinách. Zařízení odhadnuté na 10 000 korun bylo v roce 1948 odvezeno do sběrných surovin, kde na něj bylo vyplaceno pouze 4 367 korun.

Budovu a hospodářské budovy získal nejpozději v roce 1946 osídlenec Josef Kratochvíl, kterému bylo již 70 let. Ten ve mlýně údajně vyráběl hřebeny. V roce 1949 ve mlýně již nikdo nebydlel.

Na leteckém snímku z roku 1956 je mlýnská budova již bez střechy. Stodola a obytná budova pro zaměstnance jsou dosud v poměrně zachovalém stavu.

Z mlýnské budovy se dochovaly pouze zbytky návodní zdi mlýnice, klenutá vstupní branka, hospodářská budova z roku 1863 přestavená později jako obytná budova pro zaměstnance je nyní využívána k rekreačnímu účelu. V zadní části dvora na místě hospodářské budovy stojí další 2 rekreační objekty.