Múdry mlynár nerád rozum derie,
miesto jednej dve mýtnice berie.
(slovenské přísloví)

Nový mlýn; Toback Mühle, Truser Tabakmühle

Nový mlýn; Toback Mühle, Truser Tabakmühle
2
Ústí
348 15
Tachov
Ústí nad Mží
49° 48' 41.8'', 12° 45' 29.2''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn je mladším z obou mlýnů ve vísce Ústí, která byla vždy částí obce Kočov. Stál na severním okraji Ústí, na pravé straně Hamerského potoka, který pak asi po 500 m ústil do řeky Mže.
severní okraj obce
Hamerský potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Tereziánský katastr z roku 1714 uvádění jednoho mlynáře na vlastním mlýně o jednom kole na stálé vodě (patrně mlýn čp. 2), který má v nájmu panský mlýn o dvou kolech na stálé vodě (patrně mlýn čp. 9).

První písemné zmínky uváděné pod názvem Toback Mühl, jak se tehdy mlýn jmenoval, jsou k roku 1754 v tereziánském katastru, kdy byl držitelem Hanss Nahrhaft.

Pod označením Tobak M. se mlýn objevuje i v roce 1830. Nahrhaftové drželi mlýn i v roce 1838, kdy je ve stabilním katastru uváděna Rosalia Nahrhaft. V té době jsou v Ústí užívány již také názvy Nový mlýn (čp. 2) a Starý mlýn (čp. 9).

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Dle sčítání obyvatel z roku 1910 držel mlýn Andreas Schwinger, narozený roku 1882 v Ústí s manželkou Margarethou. S nimi tu žily na výminku Andreasovi rodiče, otec Michael Schwinger a matka Karolina, a dále sourozenci sestra Theresie a bratři Johann a Josef, který byl právě na vojně. K hospodářství patřil 1 kůň, 7 kusů hovězího dobyta, 1 koza. 4 svině a 60 kusů drůbeže. Mlýnská živnost zde u tohoto roku zapsána nebyla.

Schwingerovi byly patrně bezdětní a tak mlýn přešel na jiné majitele. V  roce 1926 a znovu v roce 1930 je zde uváděn Michael Scharnagl. Objekt byl v roce 1930 opět evidován jako mlýn se 2 vodními koly na vrchní vodu.

V roce 1945 byli majitelé mlýna odsunuti do Německa, mlýnská usedlost byla opuštěná a chátrala.

V roce 1948 bylo v Ústí navrženo 6 domů k demolici a zbořeno, mezi nimi i čp. 2 – mlýnská budova.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Na leteckém snímku z roku 1956 jsou z budovy mlýna pouze trosky, obytné stavení stojící odděleně opodál bylo v tomto roce ještě zachováno, brzy však zaniklo také.

Události
  • Zánik budovy mlýna

V roce 2000 koupil pozemek bývalé mlýnské usedlosti nový majitel, vystavěl zde rekreační chatu, obnovil náhon a postupně odkrývá spodní zdivo, které se dochovalo z mlýnské budovy a které má v úmyslu zakonzervovat jako upravenou ruinu. V zemi objevil dřevěné a kovové části vodního kola a zbytek hřídele. Dále se na pozemku dochovalo několik mlecích kamenů.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Nahrhaft
  • Schwinger
  • Scharnagl

Historie mlýna také obsahuje:

1754 Hanss Nahrhaft

1838 Rosalia Nahrhaft

1910 Anfreas Schwinger

1930 Michael Scharnagl

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zřícenina
    05 2019
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        • prostup pro hřídel vodního kola
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          • stavidlo
          • náhon
          • jalový žlab
          • odtokový kanál
          • lednice
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn 2 vodní kola na vrchní vodu o hltnosti 0,138 m3/s a celkovém výkonu 5,5 HP, spád 2,3 m.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn 2 vodní kola na vrchní vodu o hltnosti 0,138 m3/s a celkovém výkonu 5,5 HP, spád 2,3 m.
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníCheb, str. 34
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníCheb, str. 34
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorZdeněk Procházka
            NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku, Díl II – Levostranné přítoky Mže
            Rok vydání2017
            Místo vydáníDomažlice
            Další upřesněnístr. 112-113
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - interiér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            20.5.2019 09:34 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 23.5.2019 22:15
            doxa (Jan Škoda) 11.7.2023 12:42