Uživatel

Hledat

| Sign up

Pravou ženu nelze rozemlít ani na mlýně.
(litevské přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
mlýn v Izabelině údolí, Kostěný mlýn; Knochenmühle

mlýn v Izabelině údolí, Kostěný mlýn; Knochenmühle

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

0186E

Bývalé čp.

403

Ulice

Máchovo údolí

Lokalita (vesnice, město)

Stříbro

PSČ

34901

Okres

Tachov

Katastrální území

Stříbro

GPS

49° 44' 29.3'', 12° 57' 20.6''

Mapová značka

Mlýniště bez mlýna

Stručný popis

Vodní provoz sloužící původně k jiným účelům byl v roce 1872 přeměněn na obilní mlýn. Stál na levé straně řeky Mže v údolí nazývaném Izabelino, nyní Máchovo. Na místě mlýnice stojí rekreační objekt 0186E.

Poloha vůči obci

asi 3 km západně od Stříbra

Vodní tok

Mže

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Toto vodní dílo nemělo původně s klasickým obilným mlýnem nic společného. Provoz vznikl pravděpodobně až ve 30. letech 19. století, poprvé se objevuje na mapě II. vojenského mapování pod označením Knochen M. V roce 1838 se zde vyráběly kostní moučka a kostní uhlí, držitelem byl Heinrich Wilhelm Köhler. Bylo zde zaměstnáno 10 dělníků. Dále zde byla tavírna olova, která fungovala až do rou 1871.

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

Od roku 1859 zde byly vyráběny broky. Kolem roku byl provoz ukončen a přesunut k dolu Brokárna blíž ke Stříbru.

První zmínky o moučném mlýnu v Izabelině údolí se objevují až v roce 1872, rok po uzavření továrny na broky. Tehdy byla na náhonu při vodním provozu továrny postavena malá hrázděná budova označená jako mlýn. Byl upraven 50 m dlouhý jez, který zadržoval vodu pro mlýnský náhon.

V 90. letech 19. století zde byl uváděn Anton Hüttl. Financoval stavební úpravy vodního díla prováděné v letech 1893-1895. Na starém vodním náhonu u menšího patrně dřevěného objektu nechal vystavět novou lednici s vodním kolem o průměru 4,5 m na spodní vodu. Pro obytné účely sloužila správní budovy bývalé továrny s čp. 403 vzdálená asi 13 m od náhonu. Do nároží této budovy byla umístěna 2 mlýnská složení. Vzdálenost od náhonu k budově byla vyřešena podzemní šachtou, do které byl umístěn minimálně 15 m dlouhý řemen, který sloužil k roztáčení mlýnského zařízení. Dále byla na stejném náhonu, který sloužil pro původní Köhlerovu továrnu, vybudována pila.

Události

Vznik mlynářské živnosti

První republika (1919–1938)

Kolem roku 1921 získal mlýn a továrnu v Izabelině údolí Lorenz Krippner, vodní právo ke mlýnu však i nadále držel Anton Hüttl, který je na Krippnera přepsal až v roce 1930. Již v roce 1921 si Krippner objednal u stavitele Josefa Ernstberga plán na výstavbu nového velkého mlýna. Mlýn byl vystavěn na místě starší pily, ze které byly použity části zdiva. Nová budova o rozměrech 10,3 x 18,3 m obsahovala 3 pracovní podlaží. Mlýnské zařízení pohánělo mohutné vodní kolo, součástí budovy byl přístavek pro pilu. Na budově byl nápis „Krippner Mühle“. Kolaudace novostavby proběhla 19. 10. 1921.

Dle sčítání v roce 1921 byly v bývalé správní budově továrny čp. 403 evidovány 4 rodiny. Předně to byla rodina Lorenze Krippnera (narozen 1864), který přišel na mlýn již v roce 1912 z Popova u Heřmanovy Huti. Za manželku měl Margarethu (narozena 1868), žili zde s nimi 4 synové Franz (1895), Lorenz (1899), Wenzl (1902) a Josef (1902). S nimi pak bydlela ještě služka Anna Schandová. V budově žili ještě další 3 rodiny.

Dle soupisu vodních děl z roku 1930 zde byl stále Lorenz (Vavřinec) Krippner. Objekt byl zapsán jako mlýn, pila a elektrárna. Elektrárna dodávala proud do všech domů v Izabelině údolí, údajně také do nedaleké Vrbice u Stříbra. V průběhu roku byl mlýn zmodernizován a vodní kolo bylo nahrazeno Francisovou turbínou.

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

V roce 1945 byl objekt jako německý majetek zabaven a 20. 6. 1945 ho převzal národní správce František Tolar. Přišel s manželkou a 7 dětmi ze Lhoty u Rokycan. Dle soupisu převzal dobře vybavený provoz, který se svými nejstaršími syny udržoval v chodu až do března 1948. V červnu 1948 byl Tolar pro údajný černý obchod s moukou a vepřovým masem ze mlýna odvolán a mlýn byl zastaven. Pila byla zastavena již v roce 1947.

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

V roce 1950 bylo sepsáno vybavení mlýna. Ač bylo na svou dobu moderní, skončilo buď ve skladech Fondu národní obnovy, nebo ve šrotu.

Udání na Františka Tolara týkající se černých obchodů bylo patrně z velké vykonstruované, neboť po Tolarově smrti v roce 1953 zdědil mlýn s pozemky jeho nejmladší syn Jiří.

Budova byla od roku 1953 využívána jako rekreační zařízení národního podniku Pramen.

V roce 1955 budova vyhořela, požár vznikl v prostoru bývalé pily. Poté byl mlýn (budova postavená v roce 1921) zbořen a rozebrán na stavební materiál.

Později byl na troskách mlýna postaven rekreační objekt č. ev. 0186. Stojí na místě bývalé lednice, prochází pod ním vodní náhon.

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Zánik mlynářské živnosti
Zánik budovy mlýna

Vývoj po roce 1989

Z budovy postavené v roce 1921 se dochovalo asi 1 m vysoké obvodní zdivo. Nad bývalou lednicí stojí rekreační domek. Starší budova z dob původní továrny čp. 403 byla až do roku 2011 v majetku dědiců národního správce Františka Tolara. Od nich ji koupil nový majitel, který část budovy upravil k bydlení a v další části provádí rekonstrukci za účelem vytvoření apartmánů k pronájmu. Budova bývalého pily postavená na odtokovém kanálu za mlýnem byla přestavěna na rekreační apartmán, který je pronajímán.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Hüttl
Krippner
Tolar

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

90. léta 19. st. – 1930 Anton Hüttl

1930 – 1945 Lorenz (Vavřinec) Krippner

1945 – 1953 František Tolar

Národní podnik Pramen

vráceno v restituci potomkům Františka Tolara - vlastnili do roku 2011

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více

Knochenmühle
Der Standort der Mühle wird mit Mies 337 angeben, danach mit 404/406 angegeben, um 1898 mit Mies 403.
Knochenmühle Tod 22.1.1841 Johann Praschka, 59 J, Müllermeister, gebürtig aus Zinwald, Leitmerischer Kreis (*1782)
Joseph Praschka (nn-nn) oo vor 1837 Katharina Schwindt (1797-nn)
Pfarre Altsattl Geburt 3.12.1797 Katharina Schwindt
Vater: Kaspar Schwindt, Schneider und Häusler in Altsattl 13, Herrschaft Pernartitz
Mutter: Magdalena Prix, Tochter des Joseph Prix, Häusler in Altsattl 4 und der Katharina
Geburt 10.8.1837 Joseph Praschka, Vater: Joseph Praschka, Müller, Sohn des Johann Praschka, Müller aus Zeywald
Herrschaft Liebshausen und der Josefa Paull # aus Tetschau, Mutter: Katharina Schwindt, Tochter des verstorbenen Kaspar
Schwindt, Schneidermeister aus Altsattl, Herrschaft Haid und der Magdalena Prix, Hegerstochter
Tod 12.8.1837 Joseph Praschka, 2 Tage, Sohn des Joseph Praschka, Knochenmüller
Tod 10.3.1839 Franziska Praschka, 2 Tage, Tochter des Joseph Praschka, Müller
Knochenmühle Geburt 7.5.1840 Katharina Praschka, Vater: Joseph Praschka, Müller, Sohn des Johann Praschka,
Müllermeister in Wscherau und der verstorbenen Josepha Pakler, Schiffmacherstochter aus Tetschen, Kreis Leitmeritz, Mutter:
Katharina Prix, Tochter des Kaspar Prix, Schneidermeister aus Altsattel, Herrschaft Hayd und der Magdalena (Fehler im
Matrikeneintrag bei Angabe der Mutter).
Knochenmühle Tod 8.5.1840 Katharina Praschka, 2 Tage, Tochter des Joseph Praschka, Müller
Knochenmühle Tod 23.6.1841 unzeitig eheliches weibliches Kind des Joseph Proschka, Knochenmüller, tot geboren.
Michael Schuster (nn-nn) oo 1839 Maria Anna Kurzka (1809-nn)
Pfarre Schweissing Geburt 21.5.1809 Maria Anna Kurzka
Vater: Michael Kurzka, Schuhmahcer und Chaluppner
Mutter: Anna Kohut, Tochter des Johann Kohut, Zimmermeister aus Geserzen 4 und der Katharina Schuster aus Schweissing
31
Pfarre Schweissing Ort Geserzen Heirat 12.11.1839
Bräutigam: Michael Schuster, 32 J, Bergmann in Geserzen 3, Herrschaft Schweissing, Sohn des Lorenz Schuster,
Häusler in Geserzen 3 und der Elisabeth Friedl, aus Pittlau 1, Herrschaft Schweissing
Braut: Maria Anna Kurzka, 30 J, Tochter des verstorbenen Michael Kurzka, Chaluppner in Schweissing 23 und der
Anna Kohut, aus Geserzen 4
Geburt 29.3.1845 Karl Schuster, Sohn des Michael Schuster, Knochenmüller, Sohn des Lorenz Schuster, Schaffer und
Häusler in Gisirzen, Herrschaft Schweißing 3 und der Elisabeth Friedl, Bauerstochter aus Pitlau 2, Mutter: Maria Anna Kurzka,
Tochter des verstorbenen Michael Kurzka, Schuhmacher aus Schweißing 23 und der verstorbenen Anna, Zimermannstochter
aus Gisirzen, Herrschaft Schweissing
Knochenmühle Tod 13.4.1847 Franz Schuster, 6 J, Sohn des Michael Schuster, Knochenmüller
Wenzel Luft (1824-nn) oo ca. 1855 1) Maria Egstein (ca. 1831-1869)
Pfarre Hals Ort Brand Geburt 26.2.1824 Wenzel Luft
Vater: Michl Luft, Häusler

Mutter: Margareth, Tochter des vestorbenen Georg Wilhelm# Hasßty von Brand und der Margareth Ekert
Pfarre Kladrau Ort Wrbitz Tod 6.4.1869 Maria Luft, 38 J, Eheweib des Wenzl Luft, Inwohner und Brettschneider in
Wrbitz, Tochter des verstorbenen Jakob Egstein und der Theresia
Wenzel Luft (1824-vor 1903) oo 1869 2) Katharina Biebl (1838-vor 1903)
Pfarre Schweissing Geburt 24.11.1838 Katharina Biebl
Vater: Georg Biebl, Häusler in Otrotschin 19, geboren in Wikau 9, Herrschaft Weseritz, Sohn des verstorbenen Andreas
Biebl, Bauer in Wikau 9 und der Eva Heimrath aus Hohenjamling 7, Herrschaft Weseritz
Muter: Dorothea Wellischek, aus Wikau 29, Tochter des Georg Wellischek, Strasseinräumer in Wikau 29 und der
verstorbenen Anna Maria Schill, aus Eisenhüttl 1, Herrschaft Weseritz
Heirat 5.10.1869
Bräutigam: Wenzel Luft, Witwer, 38 J, Müller in der Knochenmühle, Sohn des Michael Luft, Häusler in Mittelbrand und
der Margareth
Braut: Katharina Biebl, 31 J, Tochter des Georg Biebl, Häusler und der Dorothea Wollitschek
Heirat 10.11.1903 Adam Luft, geb. 24.12.1879 in Solislau 33, Sohn des verstorbenen Wenzl Luft und der verstorbenen
Katharina Biebl, aus Otrotschin mit der Maria Schwab……

Einzelne Erwähnungen:
Geburt 29.3.1845 Karl Schuster, Sohn des Michael Schuster, Knochenmüller, Sohn des Lorenz Schuster, Schaffer und
Häusler in Gisirzen, Herrschaft Schweißing 3 und der Elisabeth Friedl, Bauerstochter aus Pitlau 2, Mutter: Maria Anna Kurzka,
Tochter des verstorbenen Michael Kurzka, Schuhmacher aus Schweißing 23 und der verstorbenen Anna, Zimermannstochter
aus Gisirzen, Herrschaft Schweissing
Knochenmühle Tod 13.4.1847 Franz Schuster, 6 J, Sohn des Michael Schuster, Knochenmüller

Skrýt

Mlýn je vyobrazen na:

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

neexistuje

Stav nemovitosti k datu

05 2019

Dochováno

dochován pouze obytný objekt/obytná část
dochovány hospodářské části

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům samostatné budovy

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Zděná obdélníková budova z roku 1921 o rozměrech 10,3 x 18,3 m se 3 pracovními podlažími (přízemí, patro a půda) a s přístavkem pro pilu. Fasáda obsahovala nápis „Krippner Mühle“.

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Rok 1921 - v suterénu byly transmise, v přízemí válcová mlecí stolice, francouzský kámen a loupačka, v patře a na půdě další vybavení.
Soupis z roku 1950: Francisova turbína firmy Dree, Werl Soest o výkonu 52 HP původní hodnota 115 000 Kč, zbytková hodnota 25 000 Kčs, mlecí válcová stolice bez označení, mlecí válcová stolice Hübner a Opitz Pardubice, šrotovací stroj Hübner a Opitz Pardubice, loupačka, míchačka na mouku, aspirátor, cylindry, dynama, transmise se řemenicemi, brusky na pily a další vybavení. Odhad hodnoty vybavení 69 883 Kčs.

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila
výroba elektrické energie
zpracování kostí

Doplňkové a další provozy – popis

Cesta vody ke mlýnu

jez
stavidlo
náhon
odtokový kanál
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

Vodní motory

Typvodní kolo na spodní vodu

StavZaniklý

Výrobce

PopisV roce 1930 zde bylo vodní kolo na spodní vodu o hltnosti 1,66 m3/s a výkonu 8 HP, spád 1 m.

Typvodní kolo na spodní vodu

StavZaniklý

Výrobce

PopisV roce 1930 zde bylo vodní kolo na spodní vodu o hltnosti 1,66 m3/s a výkonu 8 HP, spád 1 m.

Typturbína Francisova

StavZaniklý

Výrobce

PopisV průběhu roku 1930 bylo vodní kolo nahrazeno Francisovou turbínou. Dle soupisu z roku 1950 měla výkon 52 HP a byla její původní cena odhadnuta na 115 000 Kč.