Panský mlýn; Herrnmühle

Mlýn se v plánských záznamech objevuje od roku 1623.

Dle kupní smlouvy prodala mlynářka vdova Katharina Harlasová kolem roku 1700 mlýn Johannu Sieglemu za 537 zlatých 30 krejcarů. 300 zlatých mělo být zaplaceno předem, zbytek po převzetí mlýna.

V roce 1714 je mlýn uváděn v tereziánském katastru, měl tehdy 3 vodní kola, která poháněla mlýnské složení, stoupu a pilu.

Dle stabilního katastru byl na mlýně v roce 1839 Johann Nahrhaft.

V druhé polovině 19. století je zde stále rodina Nahrhaftů. Mlýn měl tehdy 4 vodní kola, která poháněla 3 mlýnská složení a krupník. Při mlýně stála také pila.

V roce 1876 byl u mlýna osazen vodní cejch s označením A.N. 1876. Iniciály se vztahovaly na nezletilého Andrease Nahrhafta, kterého majitelka zastupovala. V roce 1886 dal Andreas Nahrhaft přestavět lednici mlýna, v níž byla umístěna 3 vodní kola původně poháněná na spodní vody.  Po přestavbě byly nad kola umístěny vantroky se šoupaty a kola byla upravena na vrchní vodu.

V roce 1904 koupil mlýn Franz Hanika, který je považován za průkopníka elektrifikace v Plané a okolí. Založil zde strojírenský podnik a malou elektrárnu. Nechal zde instalovat turbínu a mlýn změnil na elektrárnu, která zásobovala elektřinou město Planá a od roku 1911 také Chodská újezd, Horní a Dolní Jadruž.

Dle sčítání obyvatel z roku 1910 žil na Panském mlýně Franz Hanika (narozen 1863 v Dolním Kramolíně) s manželkou Theresií čtyřmi syny Oswaldem, Rudolfem, Konstantinem a Franzem, a dvěma dcerami Mathildou a Emilii.

V roce 1930 byl majitelem Franz Hanika, objekt byl evidován jako elektrárna.

V předválečných letech pracovala ve firmě většina členů Hanikovy rodiny: Oswald byl technickým vedoucím, Franz provozním vedoucím, Rudolf obchodním vedoucím, Emilie fakturantkou. Dále zde pracovali Josef Hanika jako inkasista a Marian Hanika jako účetní. Kromě rodinných příslušníků zaměstnávala firma dalších 8 zaměstnanců. Do provozu bylo uvedeno soustrojí se dvěma Francisovými turbínami o výkonech 13 a 17,8 HP, které poháněly společný generátor o výkonu 75 kWh. Součástí obchodního názvu elektrárny Franz Hanika Plan-Marienbad byl i původní název mlýna Herrenmühle, ačkoliv s původním využitím mlýna již firma neměla nic společného.

Na konci válci zásobovali Hanikové díky dostatečnému výkonu a kvalitní rozvodné síti elektřinou město Planá a dalších 32 obcí v okolí. Po roce 1945 byla rodina Haniků odsunuta a rozvoj firmy ustal.

Jako poslední patrně využívaly budovy bývalého mlýna a elektrárny Sdružené služby rostlinné výroby Tachov, odštěpný závod, středisko, díly a opravy Planá u Mar. Lázní.

Do dnešní doby se dochovala několikrát přestavěná budova mlýna s nápisem Hernmmühle i Hanikův transformátor s nápisem „Franz Hanika….. Überlandwerk Plan –Martienbad“. Objekt vypadá opuštěný a nevyužívaný, pouze v patře severní části mlýnské budovy se nachází jeden byt.