Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn je zapsán v plánském urbáři z roku 1641 jako Schloss Mühl. Původně byl vrchnostenský, později byl v tzv. emfyteutickém nájmu mlynářů. Nedaleko mlýna se nacházeli rybí sádky a patrně také výrobna potaše.
Dle tereziánského číslování měl mlýn staré číslo 26, které udrželo až do roku 1815, pak bylo nahrazeno novým číslem 133/III. Římské číslice ukazovaly část města.
Na mapě stabilního katastru z roku 1839 je mlýn zakreslen jako zděná budova s čp. 133 na parcele č. 288. Pod ním na náhonu je zaznamenána dřevěná budova, kterou náhon přímo prochází. Jednalo se buď o katr, nebo starší mlýnské zařízení, které později zaniklo.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Dle kupní smlouvy z roku 1873 předal Martin Pfrogner svému synovi Josefovi mlýn za sumu 500 zlatých. Mlýn měl jedno mlecí složení, které bylo poháněno vodním kolem na vrchní vodu. Jako zásobárna vody sloužil Zámecký rybník nad mlýnem. Údržbu hráze rybníka zajišťoval velkostatek Planá. Do panské pokladny měl nový majitel odvádět 6 zlatých ročně a případné škody na mlýně si měl hradit z vlastních zdrojů. Již o rok později však správa velkostatku mlýn od Pfrognerů odkoupila.
Mlýn přestal plnit svou původní funkci již na konci 19. století. Dle sčítání obyvatel z roku 1910 byl dům čp. 133/III zapsán v majetku plánské vrchnosti a využíván jako rybárna. Bydlela zde v nájmu rodina porybného Josefa Zelenky původem z jihočeské Blatné.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Budova bývalého mlýna pod hrází Zámeckého rybníka se dochovala, dnes má čp. 268 a slouží k bydlení.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Pfrogner
Historie mlýna také obsahuje:
? - 1873 Martin Pfrogner
1873 - 1874 Josef Pfrogner
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: