Kyjanická průmyslová historie
Až do roku 1906 byla součástí městečka Velkého Újezda i ves Kozlov spolu s osadou Kyjanice. Poté co obě tyto sídliště roku 1548 coby součásti helfštýnského
panství zpustly, byly novými majiteli tohoto veselíčského území Podstatzkými roku 1656 obnoveny a osídleny Němci z panství Bartošovice, které Podstatským rovněž patřilo. Mimochodem právě z jejich řad o necelé století pocházeli zedníci a především tesaři, kteří se značnou měrou podíleli na přestavbě velkoújezdského kostela v letech 1749–1751 (viz Kulturní památky Velkého Újezda II). A právě proto, že neměli žádné velké robotní povinnosti, protože v tomto kopcovitém terénu převažovalo méně náročné lesní hospodaření nad zemědělským, podíleli se rovněž na barokní přestavbě zámku ve Veselíčku v letech 1768–1769. Podstatští rovněž roku 1656 obnovili také zaniklou osadu Ranošov, kterou nazvali dle místa svého původu Prusinovic mezi Holešovem a Bystřicí pod Hostýnem jako – Nové Prusinovice. Kyjanice se připomíná již roku 1548 a už tehdy jako Nový mlýn na Odře. Osada se skládala vlastně jen z mlýna poháněného říčkou Kyjankou. Později přibyla vzhledem k umístění u rozsáhlých lesů i pila. Ve mlýně původně vybudovaném a patřícím vrchnosti se mlela mouka z prosa na prosnou kaši a specialitou pily kromě pořezu kmenů na desky byly šindele na krytí střech. Roku 1884 byla Kyjanice připojena ke Kozlovu, ale už daleko dříve hned po roce 1848 byla součástí Velkého Újezda. Kromě pily se zázemím skladovacích a ubytovacích prostor zde bylo po roce 1919 jen 6 domů se 24 obyvateli.
Průmyslovou obec z Kyjanice vybudovala česká rodina počínaje Florianem (Schwortzem) Švarcem z Kozlova č. 57 (1705–1783). Mlýn byl od vrchnosti zakoupen
za 300 zlatých rýnských s několika podmínkami – např. že nesmí nechávat přenocovat podezřelé lidi. Z výnosu této živnosti platil vrchnosti 26 zl. rýnských ročně. Živnost zde rodina provozovala až do roku 1892, kdy mlýn i pilu prodala Františku Losertovi z obce Čermná, který jak mlýn, tak pilu přebudoval na parní pohon. Losertovi přistavěli v obci hostinec, obchod a jednotřídní německou obecnou školu. Počátkem 20. století zde bylo zaměstnáno až 200 dělníku z českého, tak i německého okolí a mnoho z nich se tam usadilo. Objem výroby byl natolik objemný, že se dokonce vedla jednání o připojení Kyjanice nebo aspoň Velkého Újezda železniční dráhou s nedalekým Lipníkem nad Bečvou. Tato železniční dráha měla vést kvůli obchodování s chmelem až do Tršic. II. světová válka udělal ale rozvoji Kyjanice přítrž, a toto českoněmecké hraniční pásmo rozdělila. Mlýn byl zrušen už za první republiky a pila vzala za své hned po válce.
Kromě kamenného kříže stojícího dodnes u cesty na Kozlov jako nemovitá památka, byla v Kyjanici už ve druhé polovině 19. století před budovou majitele mlýna a pily Fr. Loserta vztyčena kamenná socha císaře Josefa II. Po rozpadu Rakousko-Uherské monarchie byla ale stržena a patrně i rozbita na prach.
Po druhé světové válce Kyjanice stojící na území Sudet a připadající k německé říši (bohužel tehdy už ne jako součást Velkého Újezda, ale Kozlova) byla zrušena, obyvatelstvo odešlo a území bylo zahrnuto do vojenského prostoru Libavá. Zůstala jen správní budova pily, která sloužila k ubytování státních zaměstnanců
zdejšího polesí a později po zabrání sovětskými důstojnickými rodinami byla jako zcela zdemolovaná stržena. Na základech jedné provozní budovy si sice
Správa vojenských lesů vybudovala roku 1992 odloučené pracoviště s kancelářemi a garážemi. Stavba však roku 1996 takřka do základů vyhořela.
Před asi 10 lety zastavilo shodou okolností právě před naším domem auto s německou SPZ a pán s rodinou se mne ptal, je-li možno a jak, dostat se na Kyjanici. Údajně tam v dětství a mládí žil a na pile pracoval. Samozřejmě mu tyto hezké vzpomínky zůstaly na celý život. Daroval mi zde zveřejněnou kopii staré pohlednice Kyjanice. V roce 1945 došlo nedaleko Kyjanice k hromadné vraždě obyvatel zatčených v Zákřově. 19 občanů převážně z nedaleké obce zde Němci zastřelili a upálili. Ale to je už jiný díl Kyjanické historie …
Josef Richter
https://www.velkyujezd.cz/tiken/upload/files/dokumenty/zpravodaj/zibrid2_20.pdf
