Otovský mlýn

Mlýn stával nad Černým potokem. Jeho existence je písemně doložena k roku 1657. Je zobrazen na I. vojenském mapování – josefském (1764-1768 a 1780-1783).

Indikační skica i Otisk stabilního katastru v roce 1838 zaznamenávají mlýnský náhon z Černého potoka, větší nespalnou budovuse dvěma koly, kolmo je umístěna menší spalná budova a vedle mlýna další menší spalná, zřejmě hospodářská, budova. Za náhonem stojí ještě další obdélníková spalná budova. Majitelem je Johann Held. Mlýn je v sousedství zemědělského dvora, nedaleko je i zděná kaplička.

Jediné dochované sčítání obyvatel uvádí v roce 1921 mlynářem a majitelem válcového mlýny Karla Ubla (*1880 Otov). Seznam a mapa vodních děl Republiky československé 1930 - Čerchovka - Otov 37 – Karel Ubl – mlýn – 1 turbina Francis – 0,300-3,30-9,9.

Konec války poznamenal otovskou historii tragickou událostí. Dne 5. 5. 1945 bylo ve zdejším mlýně esesáky umučeno šest mladých Čechů z Postřekova, kteří chtěli zabránit odvozu zásob potravin. Dodnes zůstala na místě mlýna zachována pamětní deska se jmény umučených. V roce 1946 byl dokončen odsun německého obyvatelstva a ves byla opět osídlena občany znovuzrozeného Československa.

Jeho výstavní a poměrně zachovalá stavba byla zbořena koncem 80. let 20. st.