Historie
Obecná historie:
První zprávy o obci Srbice pochází z r. 1226. Při hrázi Svatovítského rybníka býval mlýn, byl stejně jako rybník zrušen roku 1851. V minulém století bývalo v obci ještě několik rybníků, dnes se nachází v těchto místech louky. Původně patřil mlýn k srbickému dvoru.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
V odhadu panství Srbice ze dne 3. 7. 1711 mlýn uveden o jednom složení.
Mlýn býval při hrázi svatovítského rybníka. Je zobrazen na I. vojenském mapování – josefském ( 1764-1768 a 1780-1783 ). Chalupa obrácená štítem k rybníkům bývala mlýnem. V celé štítové zdi bylo vodní kolo, v přední části mlýnské zařízení a v zadní části mlynářův byt. V druhé chalupě býval byt výminkáře. Voda šla hrází rourami ke kolu. Ke mlýnu patřila zahrada, loučka pode mlýnem a louka u Romovského rybníčka, pole na Klítce a dvě pole na Hůrce. První mlynář, byl jakýsi Vrba, zdejší rodák, po něm Filip Bouzek a Florian Maidl v letech 1814-21.
Stabilní katastr v roce 1838 zaznamenává jako majitele rybníku hraběte Černína z Chudenic. Pod hrází leží zděná obdélníková budova, ve štítové straně je na otisku zakreslena značka dvou vodních kol, na indikační skice jednoho. Těsně vedle stojí druhá nespalná obdélníková budova ( ta s přestavbami stojí dodnes ). Dále je zakreslen odtokový kanál. Vlastníkem je J.Maidel. Mlýn je zakreslen i na mapě kultur 1834-1844. Fungoval i jako šrotovník.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Ignác Maidel v roce 1851 vyměnil mlýn za panskou hospodu v Kolovči, ke které dostal 1/4 lánu polí.
V roce 1851 byl mlýn zrušen.
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Původně vedlejší budova má dnes č.p. 85 a slouží k rekreačnímu bydlení. Na místě bývalého mlýna je rozeznatelná kamenná opěrná zídka, možná pozůstatek původní budovy.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
