Uživatel

Hledat

| Sign up

Musí se péct s tou moukou, která je.
(dánské přísloví)

Čichtický mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čichtický mlýn

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Čichtice

PSČ

38773

Okres

Strakonice

Katastrální území

Čichtice

GPS

49° 5' 51.4'', 14° 5' 12.1''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Rozsáhlý venkovský mlýn po nedávné celkové rekonstrukci.

Poloha vůči obci

naokraji obce

Vodní tok

Zlatý potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1. pol. 18. stol. František Čuzna

1756-1761 syn Jakub Čuzna s manž.Kateřinou

1756 Petr Hausler (Heisler, 1712- srpen 1792)) s manž. Evou (1723- říjen 1788)

1789-1806 Josef Hausler (1759- listopad 1829) a Mariana (1760-1832), dc. Josefa Havrdy, šafáře ze Záhorčí

Jakub Hausler a Kateřina Dobrovská, dc.pekaře z Vodňan

1832 pachtýř Jan Sochovský,býv. mlynář v Tažovicích s manž. Rozálií

1835-1838 pachtýř Václav Žahour, syn Jana Žahoura, mlynáře z Vodňan

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1852 Vojtěch Hausler (1821- srpen 1887)), oo 10.2.1852 Marie (1830- prosinec 1879), dc. Jakuba Nováka, sedláka z Čichtic (její matka roz. Pernekerová pocházela z mlýna v Šípouně)

1879 1/2 mlýna po matce v ceně 3667 zl. a dluhy 1278 zl. převzal syn Ladislav (1855), 1887 1/2 po tchánovi převzala jeho žena Anna, dc. Františka Konvičky, sedláka z Račic

1900 musel zadlužený mlýn prodat, za 22.300 K (dluhy 5000 K) zakoupil Tomáš Mareš, mlynářský krajánek z Bavorova s manž. Žofií roz. Hynkovou, dc. hostinského na náměstí. Ve mlýně přenechán 1 kůň,2 krávy, vůz, bryčka, saně a další nářadí, ke mllýnu patřila chalupa nad mlýnem čp. 70 a polnosti.

1905 pořízena turbína Haag, 1907 dokončena rekonstrukce mlýna

Sčítání lidu 1910: mlynář Tomáš Mareš (nar. 1865) s manželkou a dětmi (viz 1921).

hospodářská zvířata: 1 kůň, 4 ks hovězího dobytka, 3 prasata, 32 slepic, 3 husy, 8 ks jiné drůbeže.

První republika (1919–1938)

Sčítání lidu 1921: mlynář Tomáš Mareš (nar. 28.11.1865 Stříbrné Hory), manželka Žofie (nar. 1871), děti Marie (nar. 1892), Růžena (nar. 1894), Václav (nar. 1896), Anna (nar. 1898), František (nar. 1901), Tomáš (nar. 1903), Žofie (nar. 1908),Božena (nar. 1910).

1930 - Tomáš Mareš.

srpen 1935 převzal syn Tomáš Mareš ml. (1903-1939), 1936 druhá pol. připsána jeho manž. Blaženě roz. Brabcové z Dlouhé vsi

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

1939 Tomáš Mareš ml. zemřel na zápal plic, vdova směnila mlýn v ceně 185.000 Kč s jeho bratrem Františkem (1901- 25.7.1947) za jeho chalupu v Protivci čp. 23 s pozemky v ceně 105.000 Kč a doplatek 30.000 Kčs a zajištění výměnku pro rodiče.

listopad 1940 František se oženil s Růženou Novákovou (1913-2005) z Čichtic čp. 23

20.7.1940 se vdova Blažena vdala za účetního Jaroslava Zavřela, pův. syna krejčího z Chrudimi

1943 František Mareš zatčen za černé mletí, odsouzen na 2,5 roku, vězněn v táboře Menogen v Německu, z Německa se vrátil pěšky ve zbědovaném stavu, po válce zemřel na rakovinu žaludku

1948 mlýn uzavřen

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

vdova Růžena se znovu vdala za Františka Plevku z Tourova

Vývoj po roce 1989

2013 Václav Hřebeček

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Häusler
Žahour
Mareš
Čuzna
Hausler
Heisler
Sochovský

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1750 František Čuzna

1756-1761 Jakub Čuzna

1756 Petr Hausler (Heisler)

1789-1806 Josef Hausler

Jakub Hausler

1832 Jan Sochovský (pachtýř)

1835-1838 Václav Žahour (pachtýř)

1852-1879 Vojtěch Hausler

1879-1900 Ladislav Hausler

1900-1935 Tomáš Mareš

1935-1939 Tomáš Mareš ml.

1939-1947 František Mareš

Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Zobrazit více

Sčítání lidu pro čp.37 obce Čichtice

https://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1sifaci&id=604016
Rok 1900
Tomáš Mareš *26.12.1865, mlynářství/vlastník, polní hospodářství/pachtýř, trvale přítomen od r.1900
manželka Žofie *23.3.1871;
syn Václav *7.1.1895;
dcera Marie *7.8.1892;
dcera Růžena *15.2.1893;
dcera Anna *25.3.1897;
Josef Kavalle *30.4.1849, mlynářství/stárek.
Majetek – 1 kůň; 2 kusy hovězího dobytka, 2 prasata.
Rok 1910 – vlastník domu Tomáš Mareš
Tomáš Mareš *26.11.1865 Stříbrné Hory - Plánice, mlynářství/vlastník, polní hospodářství/pachtýř;
manželka Žofie *25.3.1872;
dcera Marie *7.8.1892;
dcera Růžena *14.2.1894;
syn Václav *7.1.1896, mlynářství/učeň;
dcera Anna *23.3.1898;
syn František *7.2.1901;
syn Tomáš *7.9.1903;
dcera Žofie *19.10.1908;
dcera Božena *8.5.1910.
Majetek – 1 kůň; 4 kusy hovězího dobytka, 3 prasata.
Rok 1921 – majitel domu Tomáš Mareš
Tomáš Mareš *28.11.1865, mlynářství/mlynář;
manželka Žofie *25.3.1871;
dcera Marie *8.8.1892;
syn Václav *7.1.1896, mlynářství/tovaryš;
dcera Anna *24.3.1898;
syn František *7.2.1901;
syn Tomáš *7.9.1903;
dcera Žofie *18.10.1908;
dcera Božena *8.5.1910.

SokA Strakonice, Fond OÚ Vodňany, inv.č. 1094, č.karton.395
Dopis mlynáře Lad. Häuslera z 13.2.1894 – předložení informací o mlýně.
Dopis mlynáře z 8.5.1894 – doplnění infornací. Uvedena 3 vodní kola s průměrem 310 cm a šířce 70 cm.
Protokol z 16.7.1907 – komisionélní jednání k žádosti Tomáše Mareše majitele mlýna ke schválení provedení rekonstrukce mlýna. Bylo shledáno následující:
Mlýn čp.37 v Čichticích leží na pravém břehu stoky, která od pravého břehu tzv. Zlatého potoka začíná a sice ve vzdálenosti 850 m a ve vzdálenosti 28 m od mlýna zase do něho ústí. Mlýn sám míval dříve 3 kola na vrchní vodu po 3,8 m v průměru a 0,7 m v užitečné šířce.
Dnešního dne nebylo však z těchto vodních přístrojů ničeho shledáno, poněvadž byly tyto hnací stroje modernějším motorem nahrazeny, turbínou. Turbína tato měří 0,31 m v průměru oběžného kola, je soustavy Haagovy a konstruovaná na 194 l/s, výkonost 9 HP.
V podkolí se nachází jednotlivé převody. V přízemí pak 1 francouzský kámen 36“ v průměru, 1 obyčejný kámen 32“ a jedna stolice na mletí žita. V podkroví se nalézá tarár, Triér a 1 moučný cylindr. Přístavbou přibyla pouze stolice.
Žádost o povolení ke stavbě mlynářky Růženy Marešové vdovy z 3.7.1948 – zřízení dvojité spirálové regulační turbíny místo vodního kola na vrchní vodu

Skrýt

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

11 2019

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům samostatné budovy

Stavební etapy

historizující a architektura druhé pol. 19. století

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Mlýnice 160 m2, technologie byla i v podkroví. 2005 z důvodu zbědovaného stavu celá mlýnice zrušena
obytná část: kuchyně, 1 velký pokoj, kde se i spalo, lepší pokoj pro návštěvy. Místnosti byly vyšší, špatně se vytápěly.

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

2005 veškeré zařízení zrušeno a zlikvidováno

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1870: 2 česká složení a holandr
1907: V podkolí se nachází jednotlivé převody.
V přízemí pak 1 francouzský kámen 36“ v průměru, 1 obyčejný kámen 32“ a jedna stolice na mletí žita.
V podkroví se nalézá tarár, triér a 1 moučný cylindr.
Přístavbou přibyla pouze stolice.

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila
krupník

Dochovaný

výroba elektrické energie

Doplňkové a další provozy – popis

1870 holandr
1905 elektřina pro vl. osvětlení
1992 MVE

Cesta vody ke mlýnu

jez
stavidlo
náhon
vantroky
odtokový kanál
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

1870: náhon 850 m dlouhý, 3 m široký. Před mlýnem voda vtéká do vantrok dlouhých 22,8 m a širokých 1,45 m. Voda na jednotlivá kola se regulovala 3 stavidly.
1907: Mlýn čp.37 v Čichticích leží na pravém břehu stoky, která od pravého břehu tzv. Zlatého potoka začíná a sice ve vzdálenosti 850 m a ve vzdálenosti 28 m od mlýna zase do něho ústí.
původní náhon pod okny dnes zrušen, MVE dnes dále od domu

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1870: 3 vodní kola, každé o prům. 3,8 m
1894 – uvedena 3 vodní kola s průměrem 310 cm a šířce 70 cm.
1907: Mlýn sám míval dříve 3 kola na vrchní vodu po 3,8 m v průměru a 0,7 m v užitečné šířce.
1930: 1 kolo na svrchní vodu
množství vody: 0,308 m3/s
spád vody: 4 m
jmenovitý výko na hřídeli: 5 HP

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Typturbína Haag

StavZaniklý

Popisinstalována 1905
výkon 7 HP
v provozu patrně jen krátce
1907: Turbína tato měří 0,31 m v průměru oběžného kola, je soustavy Haagovy a konstruovaná na 194 l/s, výkonost 9 HP.

Typturbína Francisova

StavZaniklý

PopisPořízena 1942, jelikož byl mlynář zatčen a uvězněn v koncentráku, nebyla již nainstalována.
Po válce prodána.
Žádost o povolení ke stavbě mlynářky Růženy Marešové vdovy z 3.7.1948 – zřízení dvojité spirálové regulační turbíny místo vodního kola na vrchní vodu