Berzlův, Pustý mlýn; Berzelmühle, Perzlmühle

Před rokem 1783 není na mapách zobrazen, v roce 1838 již ano, vznikl tedy někdy v tomto mezidobí. Na otisku a skice stabilního katastru v roce 1838 zakreslena nespalná budova obdélníkového půdorysu na mlýnském náhonu, jedno kolo, vedle ještě jedna menší spalná budova. Majitelem Josef Robl.

V r. 1839 ve Fichtenbachu vedle sklárny, brusírny a leštírny stálo 25 domů se 151 obyvateli. Celkem bylo na asi 5 km dlouhém úseku Chladné Bystřice asi 21 provozů poháněných vodou. Mlýn byl posledním provozem před hranicí.

Na II. vojenském mapování – Františkově 1836-1852 bez názvu.

V roce 1869 uvádí sčítání obyvatel jako mlynáře Josefa Robla ( *1836 ) s manželkou.

Na III. vojenském mapování - Františko-josefském 1877-1880 jako Berzlův mlýn.

1880 – Stephan Stauber ( *1847 ) s rodinou, celkem 10 osob

1890 – Wenzl Beck ( *1855 Dolní Folmava ) s manželkou Annou Marií Beck z Horní Folmavy s 3 dětmi a dvěma pomocníky.

Děd Wenzla Becka Adam Beck ( *1774 ) byl mlynářem na Neusägmühle u Hvožďan ( http://vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/7406-neusagemuhle ) a od tohoto mlynáře vedou vlastnické vztahy k mlýnům v Mnichově č.17, Ohnišťovicích, Svinné, na Mlýnci č.2. Otec Wenzla Becka Franz ( *1814 ) se přiženil na Dolní Folmavu k Bauerům a odtud následně Wenzl přišel na Perzlův mlýn.

1900 – syn Wenzla Becka Franz Beck ( *1878 Folmava ) s manželkou Marií Kachlmaier

1910 - stále Franz Beck ( *1878 Folmava ) s rodinou

Po první světové válce získaly oblast Domažlice. Tehdy byly sklárny zpustlé a lesy vytěžené. 

I podle sčítání obyvatel z roku 1921 je mlynářem Franz Beck (*1878 Folmava) s rodinou.

V r. 1930 zde stálo 34 domů s 331 obyvateli, z toho bylo 221 Němců a 97 Čechoslováků. Na letní byt sem v těch letech jezdili lidé až z Prahy. Sklářské drobnosti a suvenýry se zde vyráběly až do roku 1934.

Seznam a mapa vodních děl Republiky československé 1930: Studená Bystřice - Folmava 39 - Karel Pangratz - mlýn - 1 kolo na svrchní vodu - 0,105 – 3,3 – 3.

Odsun německého obyvatelstva.

V prosinci 1955 a lednu 1956 byla vesnice a sklárny s ostatními provozy ležící v zakázaném pásmu zbořeny. Ze zámku Kinských byla po roce 1945 vybudována rota pohraniční stráže. Letecké snímky jsou nejstarší z roku 1962 a na těch není po mlýnu ani stopy.

V dnešních mapách je lokalita kde mlýn stával pojmenována Na Pustém mlýně.

2019 - pouze v období vegetačního klidu lze nalézt zbytky mlýna. Je rozeznatelný náhon, zbytek lednice, ve které se nachází část hřídele vodního kola i s čepem a obručí, malá kamenná část návodní strany mlýnice, část sklepa (propadlý otvor) a odtokový kanál. 

2020 - v troskách nalezeny části kamenné mlýnské hranice a poškozený mlecí kámen zarostlý v kořenech vyvráceného stromu