Historie
Obecná historie:
Vodní mlýn, nazývaný Horní mlýn (Obere Mühle), byl vystavěn v neznámé době za Mlýnskými loukami (Mühlenwiesen) na levém břehu Lomnického potoka (Langgrüner Bach) na západním úpatí vrchu Kostelní Horka (Kirchberg, 793 m n. m.) asi 1,2 kilometru severozápadně od vsi Bražec (Bergles). Ač spolu se sousedním Dolním mlýnem ležely již na katastru Bražce, náležely původně oba mlýny ke vsi Dlouhá (Langgrün).
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Horní mlýn je prvně zachycen na mapě 1. vojenského josefského mapování z let 1764-1768.
1. pol. 19. století - mlynář Wenzel Riedel s manželkou Theresií. Jejich syn Josef Riedel odešel s manželkou Antonií do obce Bělá u Děčína (dbes součást Děčína), kde si pronajal mlýn čp. 25. (MH)
1841 dědici Václava Riedla z Dlouhé (Langgrünu)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Patrně v roce 1850 byl poté mlýn připojen k samostatné obci Bražec.
V poslední třetině 19. století jsou jako vlastníci mlýnu uváděni členové rodiny Richterů.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
1930 Václav Sacher
Posledním předválečným majitelem Horního mlýna čp. 76 byl Konrad Sacher.
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války byl však provoz mlýnu patrně ukončen.
Již na počátku padesátých let 20. století je uváděn jako v rozvalinách. Podle leteckého snímku vojenského leteckého mapování z roku 1952 byl rozbořen severní objekt areálu. Po následném začlenění oblasti do nově vzniklého Vojenského újezdu Hradiště v roce 1953 byl bývalý mlýn definitivně opuštěn. Roku 1962 byla již hlavní mlýnský budova bez zastřešení, ostatní dva objekty byly srovnány se zemí. V průběhu druhé poloviny 20. století areál zaniklého Horního mlýna se zříceninami objektů zarostl náletovými dřevinami.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
před 1841 Václav Riedl
1870 Richter
1930 Václav Sacher
1938 Konrád Sacher
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
