Historie
Obecná historie:
1588 (nejstarší dochovaná zmínka) - Po tomto roce kupuje mlýn Jan Buchta od mlynáře Jíry ve službách Zdenka Leopolda a Jetřicha Berků. Po otci Janovi přebírá mlýn syn Jiří Buchta. Toho času platí robotní povinnosti dávat vrchnosti z ročního platu 1 zlatý a 28 krejcarů.
počátek 17. století – Meziříčtí kupují mlýn od Jiřího Buchty, hodlajíce jeho výnosem hradit četná městská vydání.
1614 - Zdeněk Berka z Dubé osvobodil mlýn od ročního platu 1 zlatý a 28 krejcarů a vší roboty. Obec nemá vlastního mlynáře a dává mlýn do pachtu (pronájmu) Pavlu Švejdovi a Martinu Vaškovi.
1687 – Kvůli malému zisku prodává obec mlýn Josefu Sedlinskému, mlynáři na panském mlýně pod zámkem se 3 složeními na mouku, stoupami a vším příslušenstvím za 60 kop. mor. (700 zlatých). Přitom si obec vymínila předkupní právo, kdyby Sedlický mlýn prodával.
1706 - Zlepšený mlýn kupuje Jan Eliáš Hamža za 620 kop. (723 zlatých a 20 krejcarů).
1738 - Za stejnou cenu mlýn Hamža prodává Františku Šimáčkovi.
1795 - Rod Šimáčků prodává mlýn Františku Valovi a jeho manželce Anně za 1450 zlatých.
1826 - Do Velkého Meziříčí přišel vandrem krajánek Jan Čermák a Malostránský mlýn koupil za 1348 zlatých. Potomci tohoto rodu, původem z Uhřínova, pak vlastnili mlýn v Mlýnské ulici a Podhradský. Po Čermákovi drželi mlýn kratší dobu ještě Josef Krič a Jakub Dobrovolný.
1869 – Od Dobrovolného kupuje mlýn poslední mlynář Jan Jarolím s manželkou Antonií. V roce 1900 jako vdova dědí Antonie manželovu půlku mlýna.
1904 - Antonie Jarolímová prodává mlýn s mvodním dílem za 20.000 K městu Velké Meziříčí. Josef Jarolím (syn Jana a Antonie) se v témže roce přiženil na Liškův mlýn u Dolní brány, kam s ním patrně odešla i jeho matka Antonie.
11. listopadu 1904 – Město prodává mlýn za 14 000 korun Karlu Jelínkovi, majiteli továrny na zpracování kůží, musel se přitom zavázat, že ve mlýně zřídí elektrárnu a bude dodávat elektrický proud městu.
1905 Jelínek mlýn bourá a buduje zde obytnou vilu s vodní elektrárnou poháněnou Francisovou turbínou.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
1588 (nejstarší dochovaná zmínka) - Po tomto roce kupuje mlýn Jan Buchta od mlynáře Jíry ve službách Zdenka Leopolda a Jetřicha Berků. Po otci Janovi přebírá mlýn syn Jiří Buchta. Toho času platí robotní povinnosti dávat vrchnosti z ročního platu 1 zlatý a 28 krejcarů.
počátek 17. století – Meziříčtí kupují mlýn od Jiřího Buchty, hodlajíce jeho výnosem hradit četná městská vydání.
1608 Zuzana, pozůstalá dcera po nebožtíku Vondrovi z Malé Stránky si vzala Václava Příhodu, tkalce
1614 - Zdeněk Berka z Dubé osvobodil mlýn od ročního platu 1 zlatý a 28 krejcarů a vší roboty. Obec nemá vlastního mlynáře a dává mlýn do pachtu (pronájmu) Pavlu Švejdovi a poté Martinu Vaškovi.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1687 – Kvůli malému zisku prodává obec mlýn Josefu Sedlinskému, mlynáři na panském mlýně pod zámkem se 3 složeními na mouku, stoupami a vším příslušenstvím za 60 kop. mor. (700 zlatých). Přitom si obec vymínila předkupní právo, kdyby Sedlický mlýn prodával.
1706 - Zlepšený mlýn kupuje Jan Eliáš Hamža za 620 kop. (723 zlatých a 20 krejcarů).
1738 - Za stejnou cenu mlýn Hamža prodává Františku Šimáčkovi.
1795 - Rod Šimáčků prodává mlýn Františku Valovi a jeho manželce Anně za 1450 zlatých.
1826 - Do Velkého Meziříčí přišel vandrem krajánek Jan Čermák a Malostránský mlýn koupil za 1348 zlatých. Potomci tohoto rodu, původem z Uhřínova, pak vlastnili mlýn v Mlýnské ulici a Podhradský. Po Čermákovi drželi mlýn kratší dobu ještě Josef Krič a Jakub Dobrovolný.
pol. 19. stol.: ve mlýně zahynula při mletí Mariana, manželka Matouše Kudláčka z Náměstí č. 28 (staré 388), tak nešťastně, že si manžel odnesl její tělo v travní plachtě.
V r. 1869 mlýn koupil Jan Jarolím se ženou Antonií. V roce 1900 vdova Antonie Jarolímová dědí polovinu mlýna, prodává ji městu Velké Meziříčí a stěhuje se k synovi do jiného mlýna.
V roce 1904 město Velké Meziříčí prodává Jarolímův mlýn továrníku v kožedělném průmyslu Karlu Jelínkovi za 14 000 korun s podmínkou, že tu vybuduje vodní elektrárnu a bude zásobovat město elektrickým proudem. Karel Jelínek mlýn zbořil a na témže místě vystavěl v letech 1904 - 1907 moderní obytnou vilu. Z původního náhonu udělal vodní elektrárnu s Francisovou turbínou s dynamem na stejnosměrný proud, od r. 1915 na střídavý proud.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Vznik mlynářské živnosti
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
První světová válka (1914–1918)
1922 Francisova turbína nahrazena výkonnější Kaplanovou.
1930 elektrárna A.Jelínek a syn
Vodní elektrárna zde byla od roku 1904 až do r. 1946, kdy byla znárodněna.
Vodní turbína byla r. 1987 vymontována a dána do šrotu (podle jiné verze ji se souhlasem tehdejšího ředitele závodu SVIT Bohumila Příhody vymontoval občan Š. z Borů a použil k stejnému účelu na své MVE v Borech).
1992 zchátralou a napolo opuštěnou Jelínkovu vilu získal Ing. Lubomír Jurek a přestavěl ji na hotel, restauraci a minipivovar.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Jíra
- Buchta
- Švejda
- Vašek
- Sedlinský
- Hamža
- Šimáček
- Vala
- Krič
- Dobrovolný
- Jarolím
- Vondra
- Sedlický
Historie mlýna také obsahuje:
-1588 Jíra
1588- Jan Buchta
-1600 Jiří Buchta
1600-1687 město Velké Meziříčí
-1608 Vondra (nájemce)
1614 Pavel Švejda (nájemce)
Martin Vašek (nájemce)
1687 Josef Sedlinský (Sedlický)
1706-1738 Jan Eliáš Hamža
1738 - Františku Šimáček
-1795 Šimáček
1795 František Vala.
1826- Jan Čermák
Josef Krič
Jakub Dobrovolný
1869-1900 Jan Jarolím
1900 Antonie Jarolímová
1900-1904 město Velké Meziříčí
1904 Karel Jelínek
1930-1946 A.Jelínek a syn
1946- n.p. Svit
1992- Ing. Lubomír Jurek
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: