Historie
Obecná historie:
Od roku 1848 spravoval mlýn a pilu při Hornomlýnském rybníku Václav Heimrich. Jeho syn Jan Nepomuk (1853–1933), pozdější zemský a říšský poslanec, je zdědil spolu se škrobárnou, postavenou severovýchodně při rybničním náhonu roku 1873. V roce 1895 založil v Bohdalově továrnu na stroje (čp. 124), kterou v roce 1909 přestěhoval do Jihlavy, kde pracovala ještě v roce 1925 pod názvem J. N. Heimrich a syn, speciální závod pro stavby a přestavby továren na škrob a hospodářských škrobáren. Bohdalovská škrobárna pracovala na základě kontingentních dávek, vedle škrobu a škrobové moučky se jako v jedné z mála na Moravě vyráběl také dextrin. Bohdalovský a jihlavský provoz později vedli společně synové Česlav a Osvald, od roku 1924 škrobárnu spravoval již pouze Osvald Heimrich. Při pile stála strojovna s kotelnou a komínem, kromě toho byla v provozu turbína poháněná vodou z náhonu z Hornomlýnského rybníka a dřevěným náhonem od Záhumenního rybníka. Po znárodnění roku 1948 továrnu, zejména pilu, využívalo zemědělské družstvo. Po roce 1989 byly objekty adaptovány na truhlárnu. V současné době je pila v dezolátním stavu (v betonové kašně se dochovala původní turbína), ostatní budovy nejsou využívány, komín stále stojí.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
V r. 1420 byl v Bohdalově jednokolový mlýn u rychty, láízeň, mastnice, a rybník k rychtě.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
V roce 1684 je zmiňován v matrice Jan Kment, mlynář, Horní mlýn
1685 Jiří Kment horní mlynář
V roce 1810 chtěla vrchnost obci mlýn odejmout, ale nakonec k tomu po soudních řízeních nedošlo.
V roce 1875 Jan Nepomuk Heinrich místo původního vodního mlýna založil parní mlýn s vodní pilou, továrnu na škrob, sirup a hroznový cukr. Později v r. 1895 vybudoval strojírnu, v níž se vyráběly parní stroje a hospodářské stroje všeho druhu.
První světová válka (1914–1918)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Bývalý mlýn byl společně s ostatními budovami zestátněn a posléze sloužil pro různé účely zemědělskému družstvu.
Dnes přináleží jako hospodářská budova k rodinnému domu.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1684 Jiří Kment
1848 Václav Heimrich
Jan Nepomuk Heimrich
1924- Osvald Heimrich
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
