Ženské mlýny nemelou dobrou mouku.
(estonské přísloví)

Dobrovolného mlýn

Dobrovolného mlýn
15
Vaneč
67571
Třebíč
Vaneč
49° 15' 59.4'', 16° 5' 24.1''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Na místě bývalého zaniklého mlýna z r. 1392 postavil r. 1792 nový mlýn s pilou Jan Hála. Do r. 1901 se na něm vystřídalo několik mlynářů. Od r. 1901 přešel do majetku rodiny Dobrovolných. V době 1. republiky byly ve mlýně dvě turbíny. Jedna pro pohon mlýna a druhá poháněla pilu. Mlýn byl vybaven válcovými stolicemi fy Jeřábek Velké Meziříčí. V 50. letech 20. stol. byla činnost mlýna úředně zastavena. Po r. 1989 bývalý mlýn dostal zpět v restituci syn posledního mlynáře. Jedna turbína pohání pilu, druhá vyrábí el. proud. V objektu byla také zřízena vinárna. Mlýn byl v nedávné době na prodej.
Na severním konci Vanče
Oslava
přístupný po domluvě

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn ve Vanči se připomínal roku 1392, kdy na něm Jaroslav z Meziříčí pojistil 4 kopy věna jisté Anně, potom se ještě uvádí roku 1409. 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1556 smolná kniha bitýšská: Pavel Matějovský z Tasova se chystal vyloupit truhlici mlynáře ve Vanči

1591: Jan Kopřiva z Naloučan "taktéž třikrát zmučený" přiznal, že měl v úmyslu vybíti mlýn nad Vančí a mlynáře Voneše zabít

V roce 1591 žil na vanečském mlýně mlynář Voneš a dále již zprávy chybí. Pravděpodobně mlýn zanikl ve třicetileté válce. Majitelem panství se stal po roce 1620 Jan Diviš ze Žerotína. 

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

Poslední mlynář Bohumír Dobrovolný, při opravě stavení, našel na zdi letopočet 16.., což ukazuje na to, že mlýn byl znovu vybudován již po r. 1620 novým majitelem náměšťského panství Janem Divišem ze Žerotína. Tento údaj pochází ze záznamů jeho staršího bratra Karla při prodeji celého náměšťského panství v r. 1628.

Dobrovolného mlýn dle pozemkové knihy vystavěl roku 1792 Jan Hála, a to na pozemcích, které vyměnila náměšťská vrchnost s místními sedláky Kristánemk Pospíšilem a Janem Rousem. Mlynář pozemky koupil od vrchnosti za 162 zlatých, vrchnosti měl platit 60 zl. roční činže.. Mlýn byl vybudován na místě původního mlýna.

R. 1794 mlýn zakoupil Matěj Kubita z Letovic za 2000 zl.

1802 prodán Františku Hejátkovi pro syna Jana za 3.500 zl.

Roku 1810 jej kupuje Jan Sedlnický za 9000 zl. a

1813 Štěpán Juřina,

1814 ho pak střídá Jan Vala.

Roku 1835 jej koupil Tomáš Hamža za 2.948 zl.,

roku 1842 Antonín Pelánek

r. 1846 Josef Pexa za 1.946 zl. 

1847 za 3.840 zl. koupil Václav Vopálenský

 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1849 za 4 395 zl. koupil Antonín Palátek

V roce 1849 tu hospodařil Václav Vopálenský

r. 1852 František Schelle, za něhož mlýn vyhořel.

Mlýn byl opraven a roku 1864 je majitelem a mlynářem Jan Dokulil (koupil za 7.500 zl.), téhož roku pak Jan Jelínek. 

V roce 1880 tu mlynařil František Havliš a naposled roku 1901 jej koupili za 17.000 K Josef Koudela (1854-1919) a Františka Dobrovolná (1861-1961), vdova po Jakubu Dobrovolném, mlynáři ve Vladislavi (pozdější Pazderníkův mlýn). 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

V roce 1919 přešel mlýn do vlastnictví vdovy po Josefu Koudelovi, dříve provdané za Jakuba Dobrovolného, mlynáře z Vladislavi. Jejich syn Bohumír (1890-1959) mlýn převzal v roce 1923.

1930 mlýn a pila Boh. Dobrovolný

V době 1. republiky tu byly dvě turbíny. Jedna poháněla mlýn s válcovými stolicemi vyrobenými firmou Jeřábek Velké Meziříčí, druhá turbína pilu s katrem. 

1953 ukončeno mletí obilí, až do smrti mlynáře 1959 se zde šrotuje.

1960 mlýn znárodněn, do roku 1963 využíván JZD.

Syn Libor Dobrovolný (1924-1989) žádal o navrácení, byl ale odmítnut.

V 80. letech měl být přeměněn na pionýrský tábor, nenašly se však finance.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Po r. 1989 dostal objekt zpět syn posledního mlynáře, obnovil tu provoz pily, poháněné turbínou. Druhá turbína vyrábí elektrický proud. V r. 1996 otevřel p. Dobrovolný ve mlýně také vinárnu s příznačným názvem U hastrmana.  

V poslední době byl inzerován prodej mlýna. V inzerátu je uvedeno, že hlavní budova je z poloviny obydlená, druhá polovina sloužila jako mlýn. V hlavní budově je MVE před dokončením.

V KN je uvedeno, že se jedná o objekt k bydlení.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Hála
  • Kubita
  • Hejátko
  • Sedlnický
  • Juřina
  • Vala
  • Hamža
  • Pexa
  • Pelánek
  • Vopálenský
  • Sczelek
  • Dokulil
  • Jelínek
  • Havliš
  • Koudela
  • Dobrovolný
  • Voneš
  • Palátek
  • Schelle

Historie mlýna také obsahuje:

1591 Voneš

1792 Jan Hála

1794 Matěj Kubita

1802 František Hejátko

1802 Jan Hejátko

1810 Jan Sedlnický

1813 Štěpán Juřina,

1814 Jan Vala.

1835 Tomáš Hamža

1842 Antonín Pelánek

1846 Josef Pexa

1847 Václav Vopálenský

1849 Antonín Palátek

1849 Václav Vopálenský

1852 František Schelle

1864 Jan Dokulil

1864 Jan Jelínek. 

1880 František Havliš

1901 Josef Koudela a Františka Dobrovolná

1919-1923 Františka Koudelová-Dobrovolná 

1923-1953 Bohumír Dobrovolný

1990- Libor Dobrovolný

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2020
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • klasicismus do roku 1850
      • moderní 1920 – 1945
      zděná
      jednopatrový
      1926-1929 budovy přestavěny
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
          Žádná položka není vyplněna
          3 válcové stolice
          vysévače
          Dochovaný
          • pila
          • výroba elektrické energie
          jednolistá pila
          1930 mlýn a pila
          • jez
          • náhon
          • turbínový domek
          Řeka zde protéká ve dvou ramenech, mlýn leží na pravém břehu toho pravého, ovšem bylo nutno přehradit obě ramena, aby voda neodtékala levým. V důsledku toho však stačil velmi krátký náhon (pouze 108 m, většina ostatních mlýnů na Oslavě má náhony dlouhé přes 500 m).
          Typturbína Francisova
          StavDochovaný
          Výrobce
          Popisinstalována 1919, výkon 15 HP
          1930: 1 turbína Francis, hltnost 0,62 m3/s, spád 2,1 m, výkon 13 HP
          1947 zřízena 2. turbína pro pohon pily
          Typturbína Francisova
          StavDochovaný
          Výrobce
          Popisinstalována 1919, výkon 15 HP
          1930: 1 turbína Francis, hltnost 0,62 m3/s, spád 2,1 m, výkon 13 HP
          1947 zřízena 2. turbína pro pohon pily
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis2 vodní kola na spodní vodu, prům 3,75 m a 3,58 m, šíře 0,83 m a 0,58 m. Třetí kolo o prům. 3,24 m a šíři 0,67 m pohánělo pilu.
          Kola zrušena 1919.
          Typvodní kolo na střední vodu
          StavZaniklý
          Popis1930: 1 kolo na střední vodu, hltnost 0,21 m3/s, spád 2,1 m, výkon 2,6 HP
          Typdynamo
          StavZaniklý
          Popispro vlastní osvětlení, instalováno 1924
          Typdynamo
          StavZaniklý
          Popispro vlastní osvětlení, instalováno 1924
          Historické technologické prvky
          AutorMikulášek, Josef
          NázevZ historie mlýnů II
          Rok vydání2003
          Místo vydáníBudišovský zpravodaj 2/2003
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMikulášek, Josef
          NázevZ historie mlýnů II
          Rok vydání2003
          Místo vydáníBudišovský zpravodaj 2/2003
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorKarel Stejskal
          NázevMlýny na povodí (dolní) Oslavy
          Rok vydání2012
          Místo vydáníNáměšť nad Oslavou
          Další upřesněnís. 16-23
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 14 (Jihlava), s. 21
          AutorJosef Mikulášek
          NázevZ historie mlýnů II – dokončení
          Rok vydání2003
          Místo vydáníBudišov nad Budišovkou
          Další upřesněníBudišovský zpravodaj 2/2003, s. 27-29
          Odkazhttps://www.mestysbudisov.cz/
          Datum citace internetového zdroje03 2021

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          30.5.2020 16:54 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 1.6.2020 22:15
          doxa (Jan Škoda) 4.3.2021 00:19