Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn který byl od druhé poloviny 18. století (po roce 1764) v majetku mlynářské rodiny Sobotků. Rod pocházel z mlýnu Buda u Ratají nad Sázavou a první známý otec mlynář v Horním Nouzově byl Jan Sobotka (1721-1796).
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Sobotka
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Na mlýnu se narodil také syn zmíněného Jana, Josef (1807-1872).
Josefovými dětmi byli potom:
Antonín Paduánský (1831-?), který byl mlynářem v Budách č. 33, Sázava.
Ferdinand (1835-1889), autor básní, které Vítězslav Hálek uveřejňoval v časopisech Lumír a Květy, pro obsah své tvorby byl vězněn. Primus (1841-1925), český novinář, spisovatel, překladatel a etnograf.
Josef (1845-?), pozdější mlynář na Hořejším mlýnu v Uhlířských Janovicích č. 135 a otec JUDr. Josefa Sobotky manžela Anny dcery Antonína Dvořáka.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
