Mlýn převzal syn předchozího, rovněž Franz Schwertner, narozený v roce 1837. Jako mlynář v čp. 103 je uváděn společně s manželkou Marií Knechtel při narození dcer Anny Franzisky (srpen 1865) a Theresie (květen 1867).
Od 50. let 19. století se dle zápisů v matrikách začínají v čp. 103 objevovat další obyvatelé jako nájemci. V roce 1856 je to tkadlec Franz Braun s manželkou Veronikou, v roce 1863 další tkadlec Johann Heller s manželkou Rosálií a v roce 1863 tesař Heinrich Wenzel. Zde je pravděpodobně začátek využívání tohoto vodního provozu k jiným účelům, a to k textilní výrobě a jako pila. Souběžně zde však stále ještě existoval mlýn, ve kterém byla v roce 1872 zřízena pekárna. Neprovozoval ji však mlynář Franz Schwertner, ale najal si k tomu účelu pekařského mistra Franze Tschinkela, který v letech 1872 - 1876 na mlýně čp. 103 také bydlel společně s manželkou Marií Franziskou.
V roce 1882 byl na pile čp. 103 zaměstnán truhlář Anton Hermann, bydlel však v čp. 86.
V 80. letech 19. st. došlo k přestavbě budovy, která byla rozšířena za účelem provozních změn tak, aby vyhověla požadavkům provozu pily a také textilní výroby.
Pila i textilní provoz měly různé provozovatele.
V 90. letech 19. století byl majitelem textilního provozu Heinrich Tietze (narozen 1868), který se v roce 1893 oženil s dcerou posledního zdejšího mlynáře Theresií Schwertner (narozena 1867). Heinrich Tietze byl synem továrníka Josefa Tietzeho z nedalekého Jiřetína, a byl to pravděpodobně on, který zde rozjel textilní výrobu, která již v následujícím roce měla několik zaměstnanců.
Pilu provozovala rodina Palme, ta zde však nebydlela.
