Kostel, hospoda a mlýn
jsou vždy pro všechny otevřeny.
(estonské přísloví)

mlýn, pila a niťárna v Dolní Podluží

mlýn, pila a niťárna v Dolní Podluží
103
Dolní Podluží
407 55
Děčín
Dolní Podluží
50° 52' 46.1'', 14° 36' 25.3''
Mlýniště bez mlýna
Vodní provoz založený jako mlýn byl v 2. polovině 19. změněn na pilu. Byl využíván také pro textilní výrobu. Stál ve střední části obce Dolní Podluží, při silnici označené číslem 264, v místě dnešní autobusové zastávky naproti domu čp. 104.
střední část obce
Lužnička
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

V 60. letech 18. století hospodařil na tomto mlýně mlynář Tobias Friedrich Haÿne s manželkou Marií Ursulou, rozenou Mattig. Z manželství vzešlo 5 dětí:  Barbara Elisabeth, Maria Anna (1765), Maria Catharina (1769), Johann Anton (1770), Joseph Felix (1773) a Maria Ursula (1778). Mlýn převzal syn Josef, který se vyučil a začátkem 90. let 18. st. pracoval na nedalekém v Jiřetíne (Georgenthal) – jednalo se patrně o Polní mlýn čp. 235, který tehdy spadal pod obec Jiřetín pod Jedlovou s čp. 183.

Joseph Haÿne a jeho žena Theresia Salomon jsou na mlýně v Dolním Podluží čp. 103 zmiňováni od roku 1795 při narození jejich dcera Marie Barbary v listopadu 1795. Následovaly děti Maria Johanna (1798), dvojčata Franz Anton a Joseph (1801), Maria Theresia (1803), Agnes (1808), Maria (1810) a Joseph (1812).

Mlýn nakonec zdědila dcera Maria Theresia (narozena 1803) se svým manželem. Tím byl Franz Schwerter (psáno též Schwärtner), který se na mlýn přiženil v roce 1828 a byl původní profesí zedním. Mlýn vedl ještě několik roků jeho tchán, u kterého se Franz Schwertner vyučil mlynařině. Jako samostatný mlynář byl pak uváděn od roku 1839. Manželům se zde postupně narodily děti Josef Franz (1829), Barbara Elisabeth (1831), Augustin (1832), Tobias Friedrich (1833), Carolina Franziska (1835), Franz (1837), Anton Josef (1839), a Theresia Brigitta (1841).

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Mlýn převzal syn předchozího, rovněž Franz Schwertner, narozený v roce 1837. Jako mlynář v čp. 103 je uváděn společně s manželkou Marií Knechtel při narození dcer Anny Franzisky (srpen 1865) a Theresie (květen 1867).

Od 50. let 19. století se dle zápisů v matrikách začínají v čp. 103 objevovat další obyvatelé jako nájemci. V roce 1856 je to tkadlec Franz Braun s manželkou Veronikou, v roce 1863 další tkadlec Johann Heller s manželkou Rosálií a v roce 1863 tesař Heinrich Wenzel. Zde je pravděpodobně začátek využívání tohoto vodního provozu k jiným účelům, a to k textilní výrobě a jako pila. Souběžně zde však stále ještě existoval mlýn, ve kterém byla v roce 1872 zřízena pekárna. Neprovozoval ji však mlynář Franz Schwertner, ale najal si k tomu účelu pekařského mistra Franze Tschinkela, který v letech 1872 - 1876 na mlýně čp. 103 také bydlel společně s manželkou Marií Franziskou.

V roce 1882 byl na pile čp. 103 zaměstnán truhlář Anton Hermann, bydlel však v čp. 86.

V 80. letech 19. st. došlo k přestavbě budovy, která byla rozšířena za účelem provozních změn tak, aby vyhověla požadavkům provozu pily a také textilní výroby.

Pila i textilní provoz měly různé provozovatele.

V 90. letech 19. století byl majitelem textilního provozu Heinrich Tietze (narozen 1868), který se v roce 1893 oženil s dcerou posledního zdejšího mlynáře Theresií Schwertner (narozena 1867). Heinrich Tietze byl synem továrníka Josefa Tietzeho z nedalekého Jiřetína, a byl to pravděpodobně on, který zde rozjel textilní výrobu, která již v následujícím roce měla několik zaměstnanců.

Pilu provozovala rodina Palme, ta zde však nebydlela.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1930 byl vodní provoz čp. 103 evidován jako pila a niťárna. Pilu provozoval Josef Palme, textilní provoz Jindřich Tietze.

Provozy jsou uváděny v německy v německém zdroji „Adressbuch für den politischen Bezirk Warnsdorf für Industrie, Handel und Gewerbe“ v roce 1941. Pilu provozoval stále Josef Palme, textilní výroba Heinricha Tietzeho byla zapsána jako niťárna a výrobna pletací příze (Zwirnfabrik und Strickgarnerzeugung).

Po válce byly rodiny majitelů pily i niťárny odsunuty do Německa.

Události
  • Zánik budovy mlýna

V místě, kde stál původní mlýn přestavěný později na pilu a niťárnu, je autobusová zastávka.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Haÿne
  • Schwertner

Historie mlýna také obsahuje:

před 1765 Tobias Friedrich Haÿne

1795 Joseph Haÿne

1839 Franz Schwertner st.

1865 Franz Schwertner ml.

1893, 1930, 1941 Heinrich Tietze (niťárna)

1930, 1941 Josef Palme (pila)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    10 2020
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        zděná
        Původní zděná budova mlýna měla půdorys přibližně čtverce s dřevěnou přístavbou na severní straně, která byla stranou návodní. V 2. polovině 19. století byla budova přestavěna pro potřeby provozů pily a niťárny.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • pila
            • pekárna
            • přádelna
            • náhon
            • odtokový kanál
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis1930 – pila – vodní kolo na vrchní vodu, hltnost 0,191 m3/s, spád 6 m, výkon 9,93 HP
            1930 – niťárna – vodní kolo na vrchní vodu, hltnost 0,112 m3/s, spád 6 m, výkon 5,8 HP
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis1930 – pila – vodní kolo na vrchní vodu, hltnost 0,191 m3/s, spád 6 m, výkon 9,93 HP
            1930 – niťárna – vodní kolo na vrchní vodu, hltnost 0,112 m3/s, spád 6 m, výkon 5,8 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníLiberec, str. 36
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníLiberec, str. 36
            AutorInternet, SOA Litoměřice
            NázevMatriky a další archiválie, obec Dolní Podluží (dříve Niedergrund)
            Místo vydáníStátní oblastní archiv v Litoměřicích
            Další upřesněníe-badatelna, digitalizované archiválie
            Odkazhttp://www.soalitomerice.cz/
            Datum citace internetového zdroje21.10.2020

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Vytvořeno

            21.10.2020 15:11 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 22.10.2020 18:13