Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Rok 1762 – mlynář Philipp Johne s manželkou Veronikou Grohmann, která pocházela z nedalekého mlýna Püschelmühle. Philipp Johne vykonával také úřad rychtáře.
Rok 1785 – mlynář Joseph Johne, syn předchozího. Za manželku měl Franzisku Exner, dceru mlynáře ze mlýna v Dolním Podluží čp. 43. Z manželství vzešli 4 synové: Joseph Adalbert (1785), Johann Anton (1787), Ignatz (1791) a Alois Franz (1794).
Mlýn převzal Josefův syn Ignatz, narozený 25. 9. 1791. Jako samostatný mlynář je zde s manželkou Clarou, rozenou Bienert, uváděn od roku 1816 při narození dcery Marie Franzisky dne 4. 3.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Mlynář Ignatz Johne zemřel 23. 11. 1856 ve věku 65 roků, jako příčina smrti je uveden tyfus. Mlýn převzal jeho syn Johannes Johne, narozený 2. 4. 1821. Ten zůstal téměř po celý svůj život svobodný, oženil se až 16. 2. 1892 ve věku 71 roků. Jeho manželkou se stala Sidonia Bennesch z Chrastné, v době sňatku jí bylo 61 roků. Johannes Johne zemřel již o dva rok později dne 19. 5. 1894 ve věku 73 roků. Protože neměl žádné děti, zdědil mlýn jeho synovec Julius Johne, který ho přeměnil na přádelnu.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 provozoval strojní přádelnu Julius Johne.
Posledním z rodiny Johne, který vlastnil přádelnu čp. 96, byl Theodor Johne, který je zde uváděn v roce 1941 v německém zdroji „Adressbuch für den politischen Bezirk Warnsdorf für Industrie, Handel und Gewerbe“
Po válce byla rodina Johne vystěhována do Německa.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Budova je v majetku obce Horní Podluží.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Johne
Historie mlýna také obsahuje:
1762 Philipp Johne
1785 Joseph Johne
1816 – 1856 Ignatz Johne
1856 – 1894 Johannes Johne
1894, 1930 Julius Johne
1941 Theodor Johne
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
