mlýn v Novém Jiříkově

Mlýn v Novém Jiříkově byl založen kolem roku 1730.

V roce 1771 dostal při číslování domů čp. 43. V té době zde hospodařil mlynář Josef Kümpfel (narozen 1729) s manželkou Marií Elisabeth (1727). V soupise poddaných pro obce Nový Jiříkov z roku 1773 je zde mlynářský pár uveden společně se 4 syny Josefem (stár 20 roků), Franzem (18), Antonem (16) a Ferdinandem (14).

Mlýn převzal nejmladší syn Ferdinand Kümpfel. Ten se oženil s Marií Annou Rudolf. Z manželství vzešly děti Josef (1785), Theresie (1786), Florian (1787), Maria Theresia (1789), Anton (1794), Ignatz (1796), Franz (1800), Anna Eleonora (1803), Rosalia (1805) a Ferdinand (1808).

V období od roku 1809 po dobu přibližně 20 roků zde dle matričních zápisů byli společně Ferdinandovi synové Josef s manželkou Johannou, Florian s manželkou Veronikou, Anton s manželkou Theresií a v roce 1824 se k nich přidal ještě Ignatz s manželkou Marií Annou. Nikdo z nich však mlynářskou živnost neprovozoval, u všech čtyř byla uvedena živnost tkadlec.

V roce 1829 je zde nový mlynář, a to Franz Salm s manželkou Antonií, rozenou Schinzel. Franz Salm byl synem stejnojmenného mlynáře ze mlýna ve Starém Jiříkově čp. 166, po matce Franzisce Tischer pocházel rovněž z mlynářské rodiny, a to ze starojiříkovského mlýna čp. 103. Franzovi a Antonii se zde 7. 10. 1829 narodil syn Carl Gustav, v červnu 1831 následovala dcera Amalia. Salmovi zde zůstali přibližně do roku 1834, pak se vrátili do Jiříkova na mlýn čp. 166.

V roce 1843 byl dle údaje na indikační skice stabilního katastru držitelem mlýna Adam Wehle. Ten se narodil roku 1799 v sousedním v Sasku a v mladém věku přišel do Čech, kde zůstal. V obecní matrice je k datu 28. 7. 1846 zápis o sňatku tehdy ovdovělého mlynáře Adama Wehleho (věk 47 roků), který se po smrti první ženy Magdaleny oženil s Marií Theresií Engelmann (48 roků), u které je uvedeno, že byla hospodyní na tomto mlýně.

V roce 1849 byla obec Nový Jiříkov sloučena s obcí Starý Jiříkov.

V roce 1874 byl majitelem mlýna Josef Röttig. Mlýn pronajal Josefu Habenichtovi, který zde hospodařil s manželkou Antonií, rozenou Günter. Při sňatku Josefa a Antonie dne 3. 11. 1874 šel majitel mlýna Josef Röttig novomanželům za svědka a v červenci 1875 byl za kmotra jejich novorozenému synovi Antonu Josefovi.

Po sloučení Nového a Starého Jiříkova musel mlýn pod duhovým rybníkem čelit velké konkurenci tří mlýnů ve Starém Jiříkově. To patrně přispělo k tomu, že zde koncem 19. století mlynářská živnost zastavena a majitel přeměnil mlýn na výletní hostinec s názvem „Zum fröhl Sänger“ (U veselého pěvce). Dle dobové pohlednice z roku 1898 sloužily tehdy pro zábavu turistů také loďky na rybníce nad mlýnem, později byl přistavěn taneční sál na severní straně budovy.

V německém zdroji „Adressbuch für den politischen Bezirk Schluckenau“ pro období 1908-1909 je jako majitel čp. 43 uváděn Kaschel Reinhold s živností hostinský.

V období 1. světové války byl majitele mlýna-hostince stále Kaschel Reinhold. Po válce ho v roce 1918 získal Wilhelm Braunstein, tehdy se hostinec jmenoval „Zur Mühle“ (U mlýna).

Ještě v roce 1931 byl majitelem hostince Wilhelm Braunstein, v roce 1938 ho provozoval hostinský Adolf Rudolf.

Po válce byl majitel hostince odsunut do Německa a bývalý mlýn pustl.

Budova byla zbourána v období mezi 1950 – 1953. Na leteckém snímku z roku 1950 stojí budova mlýna včetně přístavby tanečního sálu na severní straně, na snímku v roce 1953 jsou vidět již jen obrysy.

Dochoval se rybník nad mlýnem, nazývaný dnes Duhový, který slouží k chovu ryb. Pod hrází rybníka jsou v místě zbouraného mlýna patrné nerovnosti v terénu se zbytky kamenů a cihel.