Opět zničen za třicetileté války, po válce opraven,
1663 mlynář Tomáš Stoklasa, mlýn měl 2 moučná kola
mlýn odkoupen zpět Sázavským klášterem, byl opraven měl tři kola a pilu
mlynář Matěj s manželkou Alžbětou, 1703 obviněni z kacířství (luteránství)
Podle SHP stavba mlýna pochází nejspíš z let 1703 - 24. Na plánech SHP jsou znat tři prostupy pro hřídel vodního kola.
opat Václav Košín z Freudenfeldu nechal dřevěný mlýn zbořit a na jeho místě postavit nový dvoupatrový z kamene (na stavbu údajně použit kámen vytěžený z trosek kláštera, z tří oltářů zbořených v kaplích a oltářních stupňů), se třemi koly na spodní vodu, čtyřmi stoupami a novou pilou na ostrůvku u náhonu.
1752 mlýn emfyteuticky odkoupil mlynář Antonín Přibylka za 500 zlatých, platí 130 zlatých roční činže, dále musí pro klášter vykrmit 2 vepře nebo svině na špek, vrchnosti a jejím úředníkům mele zdarma a bezplatně rozřeže 30 klád na prkna, mele sůady pro panský pivovar, za což dostává od sládků pivo, všechny ryby chycené u mlýna musí nabídnout klášteru, kdyby si je ponechal a byl přistižen, zaplatil by 6 kop pokuty. Povinně přimlýněny Budy, Sázava a Dojetřice.
1768 od něho koupil mlýn Jan Dobiášovský za 1400 zl., roční činže 113 zl.
1785 po zrušení kláštera koupil panství od Náboženského fondu Vilém Tiegel z Prahy, pronajal jej Matěji Hokovi
Když končila robota, mlýn si roku 1848 pronajala sázavská velkostatkářská rodina Sobotkových.
V roce 1760 si Jan Dobiášovský (syn Václava, mlynáře z dolejšího mlýna Ratajského) vzal za ženu dceru Antonína Přibylky. (Dobiáš Kratochvíl)
