Později než Horní mlýn byl postaven mlýn na dolním konci vesnice (č.p. 37), který náležel k fojtovu majetku. Nejstarší mlynář Pavel je doložen v letech 1632 - 1635. Spravoval asi dolní mlýn. V průběhu následujícího třicetiletí se objevují další mlynáři, jednorázově Matyáš (1636) či Jiří (1654) a opakovaně hned čtyři osoby. V 30. a 40. letech 17. století souběžně pracovali Václav (činný 1636-1650 na horním mlýně) a Martin (činný 1636-1647 na dolním mlýně?). Po nich pak následovali Jakub (činný 1654-1666 na horním mlýně?) a Jan (činný 1662-1674 na dolním mlýně?). Rozklíčovat vzájemné vztahy mezi těmito mlynáři je z důvodu neúplných matričních záznamů složité a můžeme je jen odhadovat.
mlýn výslovně zmiňován za následujících fojtů:
1656-1676 fojt Jan Neiser
1676-1684 fojt Jan Neiser ml.
1728-1751 fojt Jura Beseda
Provoz dolního fojtova mlýna byl kolem poloviny 70. let 17. století dočasně přerušen, protože se o něm nemluví v Lánovém rejstříku. Až na konci 80. let jej obnovil Jan Buchwald (činný 1688-1721), jehož mlynářskou profesi prozrazují poznámky ve veřovických matrikách. Následný chod mlýna naznačují fojtovy finanční transakce zapsané v gruntovnici u let 1728, 1738 a 1741. Jeho funkčnost pak jednoznačně potvrzuje Tereziánský katastr z roku 1749.
V roce 1668 v obci pouze jeden mlýn - Horní, mlynář a kovář osvobozeni od roboty - 1676 mlynář Rudolský
1700 z mlýna a kovárny se odvádí ročně 88 zl. 8 kr. a 1 denár v 5 splátkách, 24 slepic nebo 6 kr. za jednu, 8 hus nebo 12 kr. za každou, 3 zl. namísto vykrmení vepřů.
1749 Jan Hrejkl - v obci 2 mlýny a pila
V roce 1828 mlýn vlastní Franz Horák, v tomto roce se jemu a manželce Anně narodil syn Franz.
