Náglův mlýn

Původně panský mlýn v Kostelní Myslové patřil k telčskému panství.

Asi v polovině 19. století statek s mlýnem zakoupil poměrně bohatý Moric Nágl /zemřel 1888/.

Po jeho smrti spravoval a dále rozšiřoval a přestavoval statek i mlýn jeho syn Julius Nágl s manželkou Jindřiškou, rozenou Pollakovou. Spolu měli dvě dcery, Marii a Idu, a syna Mořice /28.5.1889/, který vystudoval výtvarné umění a stal se malířem /znám jako František Mořic Nágl/. Jako jediný syn pak na otcovo naléhání převzal velkostatek a hospodařil na něm až do roku 1939.

Dne 23.8.1879 byla zaznamenána tragická nehoda - do náhonu u Náglova mlýna spadl opilý mlynářský pomocník a utopil se.

Posledním mlynářem na Náglově mlýně byl František Procházka, uvedený v soupise k roku 1903. Mlýn byl v provozu do roku 1908.

Mořic Nágl byl ve válce raněn do ramene, po vyléčení se vrátil do mlýna a zůstal tu až do konce války.

Mořic Nágl se oženil a měl dvě děti. Velkostatek dobře prosperoval.

V roce 1939 byli Náglovi z velkostatku vystěhováni do Telče a na hospodářství byl dosazen německý správce. Z Telče byla celá rodina na základě udání a pro svůj židovský původ odvlečena do koncentračního tábora v Osvětimi, kde byli v letech 1943 a 1944 zavražděni. František Mořic Nágl ještě v koncentráku maloval obrazy - výjevy ze života v lágru, obrazy zazdil, a po válce byly nalezeny.

Po válce velkostatek a budova bývalého mlýna postupně pustly.

Kolem roku 2000 se utvořila skupina nadšenců, kteří založili sdružení Phoenix a postupně část statku a mlýna restaurují, aby zde bylo muzeum na památku malíře Františka Mořice Nágla. Nad Kostelní Myslovou bylo vybudováno pamětní místo, tzv. Náglova vyhlídka a na hřbitově byla umístěna pamětní deska.