Uživatel

Hledat

| Sign up

Nerad bych vyměnil svůj mlýn.
(anglické rčení)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Vlčovický, Kubalův mlýn

Vlčovický, Kubalův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Vlčovice

PSČ

74221

Okres

Nový Jičín

Katastrální území

Vlčovice

GPS

49° 35' 28.2'', 18° 11' 32.0''

Mapová značka

Mlýn s vodním kolem

Stručný popis

Mlýn doložený údajně k roku 1467, v němž bylo až donedávna dochováno zařízení, dnes převezené do mlýna ve Veverské Bitýšce a do Šmířákova mlýna v Kozlovicích.

Poloha vůči obci

150 m severně od kostela Všech Svatých ve Vlčovicích

Vodní tok

Lubina

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

1581 Urbář hukvaldský: Pavel, fojt velčovský, má rolí dva lány, mlýn maučný o jednom kole, k tomu krčmu a fojtství svobodné, z toho platu žádného nedává, jenom lidi spravuje a platy neb auroky vybírati a na zámek donášeti povinen jest. Na to nadání od slavnej paměti biskupa Protazia má.

Mach mlynář, platí o sv. Jiří 7 gr. a o sv. Václavě též

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1756 cechovní kniha města Frenštátu: Josef Cahel

1830 Augustin Beniš s chotí Marianou

1845 Karel Klimíček s manž. Karolinou

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

František Kubala ze Skalice ve Slezsku

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

První světová válka (1914–1918)

1914 František Kubala mlýn rekonstruoval

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

První republika (1919–1938)

1930 František Kubala

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

1950 mlýn znárodněn, syn mlynáře odveden k PTP

míchárna krmiv pro místní JZD

Události

Zánik mlynářské živnosti

Vývoj po roce 1989

1990 mlýn restituován

2003 zemřel František Kubala jako starý mládenec

2012 Jaroslav a Anna Bambuchovi

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Cahel
Beník
Klimíček
Kubala

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1467 Mach, mlynář

1756 Josef Cahel

1830 Augustin Beník

1845 Karel Klimíček

1930 František Kubala

-2003 František Kubala st.

2012 Jaroslav Bambuch

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

dochován bez větších přestaveb

Stav nemovitosti k datu

11 2016

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům samostatné budovy

Stavební etapy

historizující a architektura druhé pol. 19. století
moderní 1920 – 1945

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Po I. světové válce modernizován, původní kamenná budova zvětšena, přistavěno patro s rozměrným podkrovím.

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

schodiště

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

existující torzo polouměleckého složení

Stav mlýnské technologie – popis

původní technologické vybavení převezeno do mlýna ve Veverské Bitýšce, šrotovací zařízení do Šmířákova mlýna v Kozlovicích
ve mlýně dochovány zbytky

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

do 1903 pouze kamenné složení
Po I. světové válce modernizována technologie:
Osmiboký dubový hřídel "val" přenáší kroutící moment přes palečné kolo na hlavní transmisní hřídel "transmis" umístěný ve sníženém přízemí., jeden konec hřídele poháněl šrotovník, na druhém konci bylo dynamo.
Zvýšené přízemí:
kamenný šrotovník, jednoduchá a dvojitá mlecí stolice německé firmy Seck, loupačka. Celková mlecí délka 1800 mm.
1. patro:
míchačka, výpustě skluzů na pytlování mouky, zásobníky an obilí a mouku, probíhající až do podkroví
Podkroví:
sítový třídič "trier", vodorovný vysévač, vzduchotechnika
přes všechna patra procházejí zrnové výtahy a pytlové skluzy

Doplňkové a další provozy

Nezjištěn

výroba elektrické energie

Doplňkové a další provozy – popis

Dynamo pro vlastní osvětlení.

Cesta vody ke mlýnu

náhon

Popis cesty vody ke mlýnu

Mlýnu náleží 1/3 vody Lubiny (odhad 2,57 HP)
Mlýnská strouha (příkopa) začíná na splavu za Vlčovicemi a je napájena i Babincovým potokem. Pod kostelem "na dělení" začíná vlastní mlýnský náhon. Voda se dílem přivádí do mlýna, dílem se vede přes louky k Drnholci, kde se dříve čerpala do kopřivnické Tatry. Náhon prochází pod budovou mlýna a po využití se voda vrací zpět do Lubiny.

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,12 m3/s, spád 3,5 m, výkon 3,75 HP
Dřevěné kolo prům 3 m, činná šířka 1 m.
Moderní zakřivené lopatky umožňují využít nejen gravitační energii vody, ale i kinetickou energii proudu tryskajícího zpod stavidla ve vantrokách, což dodává výkon až 7 HP.

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý