Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Původní mlýn údajně postaven zároveň s tvrzí v pol. 13. stol.
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1641 mlynář Jiří Prokeš, z mlýna se má odvádět 36 měřic rži pro dvorskou čeleď, namísto toho platí 36 kr. za měřici a 4 zl. 48 kr. namísto krmení prasat. Z pily se platí 1 zl. 30 kr.
1693 Pavel Meltsch (Melč), vzal si vdovu po Jiřím Prokešovi
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Prokeš
- Meltsch
- Melč
- Beneš
- Kellnar
- Kelmar
- Gilar
- Volný
- Petráš
- Krištan
- Krischtan
Historie mlýna také obsahuje:
1641 Jiří Prokeš
-1693 Pavel Meltsch (Melč, manžel vdovy)
1693 Pavel Beneš
-1763 Augustin Beneš (syn)
1765 Fridrich Kellnar (zeť)
1834-1866 Jan Kelmar (Kellnar)
1866 Josef Gilar
1866-1897 Josef Gilar ml.
1897-1902 Jan Volný
1902-1905 Jan Petráš
1905-1930 Krištan (Krischtan)
Zobrazit více
Na jednom štítě horního mlýna je letpočet 1818 - toho roku byl asi postaven nebo přestavěn. Patřil Františku Kellnarovi, jemuž byl roku 1866 exekuční cestou prodán. On si pak koupil chaloupku čp. 10 se zahradou od fojta. Mlýn koupil Josef Gilar z Příbora, po něm dědil jeho syn, také Josef. Hleděl si však více flinty než mlýna, až jej musel roku 1897 prodat. Novým majitelem se stal Jan Volný z Rychaltic, který jej koupil za 7000 zl. Ale již roku 1902 mlýn prodal Janu Petrášovi ze Štramberka. Ten roku 1905 dceru Kláru provdal za jistého Krištana (Krischtan) ze Ženklavy a mlýn jim přenechal. Od té doby se datuje zkáza mlýna i s vodní pilou. Dnes není již stavu (jezu), není mlýnské strouhy, není pily a mlýn co nevidět spadne. Majitel jeho však spokojeně pokuřuje u táty v Ženklavě. Mohl mlýn několikrát prodati, ale raději nechá vše zničit.
(Adamec J., Z historie Závišic, Závišice 2000)
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
