Točí se mu v hlavě mlýnské kolo.
(německé rčení)

Dolní, Štalmachův mlýn

Dolní, Štalmachův mlýn
275
Staroveská
Brušperk
73944
Frýdek-Místek
Brušperk
49° 42' 13.6'', 18° 13' 8.4''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Dolní mlýn v Brušperku, zanikl po zrušení náhonu v roce 1913, dnes rozdělen na dva rodinné domky.
720 m sz od kostela sv. Jiří v Brušperku
Ondřejnice
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Na přelomu 50. a 60. let 16. století vlastnil v Brušperku mlýn, rybník a polnosti příslušník drobného šlechtického rodu vladyka Jiřík Fajtl z Pomanzed, tehdy brušperský fojt. Ten však v důsledku svých dluhů byl postupně nucen některé nemovitosti prodat věřitelům. Dne 12. srpna 1567 od něj nakonec olomoucký biskup Vilém Prusinovský odkoupil za 1000 zl. celé brušperské fojtství s mlýnem a se vším majetkem a výsadami.

1581 urbář hukvaldský: „mlynář dolní Martin Zábřežský z 1 čtvrti o sv. Jiří 1 ½ gr. , o sv. Václavě tolikýž, pšenice 1 věrtel, rži-1 věrtel, ovsa 1 věrtel“.

Suma z dolního mlýnu o sv. Jiří platu 14 R, o sv. Václavě tolikýž.

dále v urbáři uveden přípis listu Jiříka, mlynáře dolního z Brušperka, kde je uveden opis privilegia olomouckého biskupa Marka Khuena z 3. dubna 1563, daného v Kroměříži (viz níže)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1767 + Jan Adamovský

1833 Adam Tichopád

1835 + mlynář Antonín Tichopád, jehož náhrobní kámen byl dán na taras řeky a odtud roku 1941 k břehu mostku přes horní Kotbach.

Mlýn koupil Jan Štalmach bez pozemků, po něm jeho syn Jan, který roku 1886 postavil moderní mlýnské složení, které vystavěla firma Brázda z Přerova. Zánikem tohoto mlýna roku 1913 (protože toho roku byl zničen splav a vodní náhon) vystavěli nástupci Jana Štalmacha, bratři Karel, Dominik a Vilém mlýn na parní pohon.

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Nedostatek kapitálu přivodil časté stání mlýna, bratři odprodali své podíly nejmladšímu a ten ve válku roku 1916 prodal parní stroj do Haliče, mlýn zrušil a zařídil v něm pekařství v místech pozemku Šoltysových a Monarových.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Dne 7. prosince 1921 budova vyhořela, byla obnovena, ale majitel Vilém Štalmach prodal budovu mlýna na dvojdomek.

1921 prodej mezi dva majitele, z nichž každý si svou část domu upravoval po svém. Nejvíce se přestavby a úpravy projevily na západní části bývalého mlýna, která byla nadestavěna o patro. Tuto část bývalého mlýna s čp. 274 vlastní rodina Wežranovských. O poznání více si ze vzhledu bývalého mlýna uchovala východní část s čp. 275, při zaniklém náhonu, kterou vlastní pan Vladimír Plaček. Jím pečlivě udržovaná část bývalého mlýna je přízemní s jednoduchou sedlovou střechou.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Zábřežský
  • Tichopád
  • Štalmach
  • Adamovský
  • Řehořový

Historie mlýna také obsahuje:

-1567 Jiřík Faytl z Pomanzed

1567- Vilém Prusínovský, biskup olomoucký

1581 – Martin Zábřežský

-1767 Jan  Adamovský

1833 Adam Tichopád
Do 1835 – Antonín Tichopád
1835 – Jan Štalmach
1886 – Jan Štalmach ml. (syn předešlého)
1913–1916 – Karel. Dominik a Vilém Štalmachové
Do 1921 – Vilém Štalmach (sám)


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    06 2019
      městský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • moderní 1920 – 1945
      zděná
      jednopatrový
      1921 prodej mezi dva majitele, z nichž každý si svou část domu upravoval po svém. Nejvíce se přestavby a úpravy projevily na západní části bývalého mlýna, která byla nadestavěna o patro. Tuto část bývalého mlýna s čp. 274 vlastní rodina Wežranovských. O poznání více si ze vzhledu bývalého mlýna uchovala východní část s čp. 275, při zaniklém náhonu, kterou vlastní pan Vladimír Plaček. Jím pečlivě udržovaná část bývalého mlýna je přízemní s jednoduchou sedlovou střechou.
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          1886 moderní mlýnské složení od firmy Brázda z Přerova.
          Zaniklý
          • pekárna
          1916 zřízeno pekařství
          • náhon
          Prvním umělým kanálem byl pravostranný mlýnský náhon z řeky Ondřejnice, který začínal již v centru Fryčovic, pod farním kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Zde byl minimálně již v 18. století vystavěn kolmo přes řeku dřevěný splav (stav), jež hnal vodu do umělého koryta mlýnského kanálu. Ještě ve Fryčovicích tento náhon poháněl vodní kolo Dolního mlýna, aby dále směřoval dolním okrajem osady Ptáčník k jižnímu okraji katastru Brušperka. Na brušperském území jako první poháněl vodní kola tzv. Horního mlýna a dále sledoval průběh současné ulice Dr. Martínka na Prostřední, tzv. Libosvárský mlýn. Za nímž se stáčel a protékal podél úpatí návrší s historickým centrem města. V 18. století se zde náhon vléval po přibližně 2200 m délky toku zpět do řeky Ondřejnice. Někdy na počátku 19. století byl náhon krátkým nové prokopaným příkopem podél úpatí městského návrší propojen s druhým z brušperských náhonů. Vzniklo tak unikátní technické vodní dílo s několika regulačními kanály, dlouhé bezmála 4 km, které probíhalo po celé délce brušperského katastru. Ne nadarmo se také části historického jádra města s polodřevěnými domy doslova přilepenými na jihozápadní svahy návrší nad Ondřejnicí a kolem náhonu říkávalo „Benátky“.
          Druhý z mlýnských náhonů začínal dle vyobrazení na mapě z konce 18. století v záhybu řeky Ondřejnice pod západním okrajem historického jádra města. Jak již bylo dříve řečeno, byl nejpozději počátkem 19. století propojen s prvním z brušperských náhonů. Na severozápadním okraji města, při Staroveské ulici, náhon poháněl tzv. Dolní mlýn (Štalmachův). Na starší mapě z 18. století zde náhon zpět vtéká do Ondřejnice, avšak patrně spolu s propojením obou kanálů bylo přistoupeno i k prodloužení druhého z náhonů tak, že za Dolním mlýnem náhon sledoval silnici do Staré Vsi, aby na samém severním okraji katastru Brušperka dodal potřebnou sílu vodnímu kolu Horní soukenické valchy a nedaleko za ní konečně vyústil do Ondřejnice, avšak to již na katastru sousední Staré Vsi nad Ondřejnicí.
          Oba náhony, respektive jeden dlouhý náhon, byly dle pramenů odsouzeny k zániku rokem 1913, kdy povodeň na řece Ondřejnici zničila a sebrala jez (splav) ve Fryčovicích. Náhon se ocitnul bez vody a mlýny bez hnací síly. Velká voda strhla kromě splavu i drobné objekty na náhonu jako propustky a mostky přes několik drobných potoků na jeho trase. Jelikož se tehdejší mlynáři nebyli schopni dohodnout na jednotlivých částkách, kterou by na opravu náhonu přispěli, byl náhon v roce 1916 úředně zrušen a mlynáři zbaveni vodního práva. Stalo se tomu především na nátlak okresního lékaře, který upozorňoval na tristní hygienické podmínky, které v okolí vyschlého náhonu panovaly. Lidé bydlící v jeho sousedství totiž zabahněné koryto používali jako hnojiště a žumpy, což vedlo k obavě ze vzniku nemocí a infekcí.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis
          Typparní stroj, lokomobila
          StavZaniklý
          Popis1913 instalován
          1916 odprodán do Haliče
          Typparní stroj, lokomobila
          StavZaniklý
          Popis1913 instalován
          1916 odprodán do Haliče
          Historické technologické prvky
          AutorJiří Tichánek, Jan Štěpánek, Ing. Pavel Šmíra
          NázevVodní mlýny na Frýdecko-Místecku
          Rok vydání2013
          Další upřesněnírkp., s. 35-37
          AutorJiří Tichánek, Jan Štěpánek, Ing. Pavel Šmíra
          NázevVodní mlýny na Frýdecko-Místecku
          Rok vydání2013
          Další upřesněnírkp., s. 35-37

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          24.11.2020 11:43 uživatelem doxa (Jan Škoda)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 26.11.2020 19:34