1635 učinil mlynář Martin poručenství, jakož to odporučí grunt Janu Pastorkovi, asi Mlynářovi, který byl zřejmě Martinův syn.
1636 Jan mlynář, volný: „…má role na Pavličkovským až po hranici pazděrovskou 2 lány. O sv. Janu 21 gr, ze mlýnka o jednom kole dává 1 zl. 30 gr. o sv. Václavě podle urbarium 1 zl. 30 gr., za hlásku 9 gr., za osev dává ječmene 2 věrtle 2 korce, rži 2 věrtle 2 korce, ovsy 1 věrtel 1 korec, slepic 5, vajec 15. Povinen chrta chovati, ve folvarku díla tesařského pomoci opraviti a aufšank při prodeji dávati.“
2. 1. 1636 mlynář Jan za 400 fl, koupil grunt s Popelovcem a mlýnem, rebeloval však a z gruntu zběhl.
3. 7. 1648 Jiří Mlynář, syn předešlého.
1651 Jan Mlynář, otec Jiřího, byl vrchností přijat na milost a zase se gruntu ujal.
9.12.1658 Jakub Mlynář, syn Jana, koupil za 300 fl. výminek na Popelovcu a rybník nad Těšínskou cestou.
Poté přechází mlýn do rodu Řeháků. Poprvé se uvádí 5. 8. 1662 Jura Řehák s manželkou Evou, který za 300 fl, koupil trať na Kamenci vedle meze Basulákové.
V roce 1664 se ve vsi uvádí jeden mlýnek „avšak žádnému z poddaných mleti nemůže“. Tímto zákazem i v ostatních vesnicích panství si vrchnost zaručovala, že poddaní si nechávali mlít v panských mlýnech.
22. 9. 1670 Jan Řehák, který za 300 fl, koupil selský grunt, volenství.
1691 učinil Jan Řehák poručenství a grunt odporučil svému zeti Pavlovi.
Od 3. 6. 1703 je zde jeho syn Jan Řehák, také psán Řehok, sumu za statek však doplatil až v roce 1725.
Od 19. 10. 1731 je tu syn předešlého Jura Řehák, který koupil statek s mlýnem za 400 tol, platil však ještě roku 1755.
1747 v tzv. Prvním tereziánském katastru – v rubrice mlýny, je uveden mlýn na čp. 50 o jednom kole na nestálou vodu. Roční výkon mlýna byl odhadován na 2 šefle pšenice a 6 šeflí rži.
Dalším rodem, který zde působil byli Kaniaci. Dne 14. 3. 1755 Kuba Kaniak, koupil za 581 fl, volenství s mlýnkem, „Jura Řehok je předlužil, že ani kontribuci královskou zbývati nemohl, licitace byla prováděna v zámecké kanceláři, Kaniak položil závdavku na dluhy 288 fl.“
30. 6. 1763 vzal si vdovu po Kaniakovi Michal Pitřík, statek byl oceněn na 581 fl, k tomu vyženil 5 tažných koní, 1 hříbě, 2 kované vozy, 2 pluhy. Pitřík při
kupu si vymiňil výminek v chalupě na Popelovcu a kus lesa v Lipině.
1764 se na mlýně čp. 50 připomíná mlynář Michal Pitřík s manželkou, třemi dětmi a tříčlenou služební chasou.
22. 7. 1777 koupil volenství s mlýnem Kubův syn Pavel Kaniak za 592 fl, k tomu role až ku pazděrovské a bludovské hranici, 124 štvrtní, 5 koní, 1 hříbě,
2 vozy kované, 2 pluhy a výminek v chalupě na popelovcu.
Ještě 5. 8. 1780 se syn bývalého majitele Řehoka marně pokoušel dosáhnout rozdělení gruntu.
Od 10. 6. 1801 jeho syn Jan Kaniak získává volenství v hodnotě 1163 fl. Vrchnost však tento volný grunt i s mlýnkem nedospělého majitele zavazuje k tomu, že až do zletilosti nemůže udělat bez jejího svolení žádný dluh. Pole patřící ke statku se táhly až k Pazderné i Bludovicím a hraničily s Janem Špetlou a Řehou.
Dne 26. 8. 1813 zdědil statek v hodnotě 2400 zl. víd.m. Ondřej Kaniak, k tomu pole k Pazderné i Bludovicím, hraničí s Janem Bartkem, Janem Řehou a Janem Mojžíškem, na výminek má „býti vdova Terezie po Janu Kaniaku a její manžel Franz Weissmann do obuch smrti osobitné pomeškání v chalupě na Popelovcu.“ Ondřej Kaniak měl za manželku Barbaru, roz. Peterkovou
Po jeho smrti se znovu provdala za Jana Weissmanna
