Na starém do mlýna, na mladém do vína.
(české přísloví)

Horní mlýn

Horní mlýn
Bukovec
73985
Frýdek-Místek
Bukovec u Jablunkova
49° 33' 28.6'', 18° 49' 57.2''
Mlýniště bez mlýna
Nejvýchodnější mlýn v České republice, dnes bohužel zaniklý, mlýniště je částečně zastavěno shlukem několika novějších rodinných domů.
1,5 km severně od kostela Nanebevzetí P.Marie v Bukovci
Olše
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Bukoveckému dědičnému fojtu Petru Grosovi bylo již roku 1353 uděleno právo postavit na řece Olze mlýn, otevřít krčmu a jatka a také provozovat kovářské řemeslo. 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Fojt odváděl dle urbáře z roku 1577 ze svého mlýna každoročně 1 zl. 9 gr.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

V roce 1621 vykazuje urbář těšínské komory v Bukovci fojta, 18 sedláků, 1 domkaře a mlýn, stejně jako urbář z roku 1692, který zachycuje 24 usedlostí, má o 4 domkaře více a konečně v roce 1755 má ves fojta, 18 sedláků, 9 domkařů a mlýn. Jeden z nich příslušel ke zdejšímu fojtství.
V období let 1636 – 1650 patřil mlýn fojtovské rodině Bukovských zv. Bielesz.

Při dělení majetku příslušejícího k fojtství dostal polovinu roku 1698 syn fojta Jana Bielesze a druhou polovinu jeho zeť Zon, jako odškodnění za výdaje vynaložené při snaze zachránit fojtství rodině. Fojtství bylo oceněno přes „právo“ písecké, bukovské a javořinské – inventář živý i mrtvý, skládající se z 4 koní, 23 kusů krav a 91 ovec pasoucích se při gruntu.

Druhý Běleszův zeť Chroscina dostal při dělení také mlýn. Zon mu postoupil kousek gruntu a zavázal se zajistit mu potřebné dřevo do mlýna, za což mu měl Chroscina mlít obilí bez nároku na platbu. Mlýn se později dostal do rukou fojtovského rodu Sikorů, kteří získali i část bukoveckého fojtství.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Podle současného majitele byl posledním mlynářem jistý p. Czarnohorsky.

2009 rodina Skurzokova

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Gross
  • Jursa
  • Bukovský
  • Bukowski
  • Bielesz
  • Zon
  • Chrascina

Historie mlýna také obsahuje:

1353 – Petr Gross
1616 – Janek Jursa
1636 – Václav Bukovský (Bukowski) zv. Bielesz
1647 – Adam Bukovský (bratr předešlého)
1650 – Michal Bukovský - Bielesz
do 1667 – Jan Bielesz
1667 – Jan Bielesz (syn předešlého)
1698 – Zon a Chrascina (zeťové předešlého)

2009 Skurzok


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    09 2016
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        Dnes bychom z bývalého mlýna nenašli zhola nic. Půdorys zaniklého mlýna se částečně překrývá s velkou stodolou patřící k rodinnému domu čp. 125 rodiny Skurzokovy. Tato stodola, která na rozdíl od zaniklého mlýnu stojí podélně ke směru bývalého náhonu pohltila půdorysně jižní polovinu mlýna. Dle sdělení majitele je v zadní části na stodole zachován otisk zbouraného mlýna. Mlýn prý byl pro sešlost v minulosti stržen a rozebrán. Této informaci odpovídá i obrys původního objektu, který se dodnes uchoval jako parcela č. 295 v současné katastrální mapě. Z obrysu současné stodoly vystupuje kolmo k bývalému náhonu skutečně větší přístavek. Tento členitý půdorys svědčí o pozdější přestavbě původního mlýna. Severní polovina prostoru bývalého mlýna je zatravněná a nevyskytují se zde žádné výraznější terénní náznaky. Rozeznat lze pouze zarostlou rýhu vyschlého mlýnského náhonu.
            • zcela bez technologie aj.
            Jediné co se podařilo z celého mlýna vzácně uchovat je část starého mlecího zařízení (šrotovník), které rodina Skurzokova už po generace uchovává.
            Žádná položka není vyplněna
            • náhon
            Pro účely vodního pohonu byl z řeky Olše veden levostranný kanál, který byl před vlastním objektem mlýna posílen o regulační kanál, který severní stranou mlýn obtékal. Od mlýna náhon směřoval přímo zpět do Olše.
            Žádná položka není vyplněna
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorJiří Tichánek, Jan Štěpánek, Ing. Pavel Šmíra
            NázevVodní mlýny na Frýdecko-Místecku
            Rok vydání2013
            Další upřesněnírkp., s. 47-50
            AutorJiří Tichánek, Jan Štěpánek, Ing. Pavel Šmíra
            NázevVodní mlýny na Frýdecko-Místecku
            Rok vydání2013
            Další upřesněnírkp., s. 47-50

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            24.11.2020 17:34 uživatelem doxa (Jan Škoda)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 26.11.2020 21:11