Uživatel

Hledat

| Sign up

Nemíchej se, jako mlynář, do zrní kdekoho.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Horní pila a mlýn

Horní pila a mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Horní pila a mlýn

Čp.

Bývalé čp.

193

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Bystřice

PSČ

73995

Okres

Frýdek-Místek

Katastrální území

Bystřice nad Olší

GPS

49° 39' 13.6'', 18° 44' 54.0''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Velká pila na severovýchodním okraji obce postavená na místě zaniklého mlýna, z něhož dochován mlecí kámen, zazděný v základech.

Poloha vůči obci

2,5 sv od evangelického kostela v Bystřici

Vodní tok

Hluchová

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

přístupný po domluvě

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Pila byla založena pravděpodobně nejdříve koncem 18. století.

První republika (1919–1938)

1930 elektrárna a stolařství Jan Maroš.

Vývoj po roce 1989

2013 Jan Mičánek

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1930 Jan Maroš

2013 Jan Mičánek

Mlýn je vyobrazen na:

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

dochován bez větších přestaveb

Stav nemovitosti k datu

08 2016

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice bez obytné budovy

Stavební etapy

moderní 1920 – 1945

Dominantní stavební konstrukce

roubená+zděná

Podlažnost

přízemní

Dispozice, slohové zařazení – popis

V průběhu mnoha desetiletí prošel objekt pily četnými přestavbami, které ji vtiskly dnešní podobu,
pocházející nejpozději z období před 2. světovou válkou.
Současnou budovu bývalé pily představuje rozměrný přízemní objekt starší haly o rozměrech cca 25 x 14 m, postavený podélně do svahu. Usazením do svahu se docilovalo výškového převýšení a dosažení dostatečné výšky pro spád vody z náhonu na mlýnská kola. Proto také objekt pily z jižní strany, podél které vede přístupová komunikace, působí přízemním dojmem, zatímco ze strany severní, podél které tekl v dřevěných korytech dnes zaniklý náhon působí dojmem patrovým s kamenným suterénem.
Severní a východní průčelí pily je v patře zděné, omítnuté s jedenácti rozměrnými okny a vstupem od východu, zatímco jižní strana a západní štít jsou tvořeny neomítanými cihelnými pilíři s dřevěnou výplní. Bývalou pilu kryje prostá sedlová střecha s asfaltovou lepenkou. Na jihu jsou k pile přiloženy drobné provozní přístavky.

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Dochovaný

pila

Nezjištěn

výroba elektrické energie
dřevoobráběcí dílna

Doplňkové a další provozy – popis

1930 elektrárna a stolařství
Z technického vybavení pily, které by upomínalo na její původní vodní pohon se nic nezachovalo.

Cesta vody ke mlýnu

Popis cesty vody ke mlýnu

Usazením do svahu sedocilovalo výškového převýšení a dosažení dostatečné výšky pro spád vody z náhonu na mlýnská kola. Proto také objekt pily z jižní strany, podél které vede přístupová komunikace, působí přízemním dojmem, zatímco ze strany severní, podél které tekl v dřevěných korytech dnes zaniklý náhon působí dojmem patrovým s kamenným suterénem. Dřevěným korytem, tzv. vantroky, byla voda z výšky pouštěna na vodní kola (kolo) jež otáčela hřídelí vedoucí do zmíněného suterénu, aby zde uváděla v pohyb katr s pilnými listy v patře (přízemí).