Mlynář, publikán, směnárník a lichvář
jsou čtyři evangelisté Lucifera.
(holandské přísloví)

Göbelův, Dolní mlýn

Göbelův, Dolní mlýn
186
Velký Šenov
407 78
Děčín
Velký Šenov
50° 59' 30.9'', 14° 21' 32.6''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn uváděný ve Velkém Šenově již v 17. století byl postaven v části obce nazývané dříve Dolní Šenov. První jméno získal po mlynářském rodu hospodařícím zde od roku 1831 do 2. světové války, druhé dle své polohy.
západní část obce
Vilémovský potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

V prvním katastru Šenova byl na Dolním mlýně v roce 1665 zapsán mlynář Lorenz Zimmermann.

Dle záznamů šenovských matrik z období 1680 až 1740 hospodařila na Dolním mlýně mlynářská rodina Oppitz.  S dcerou posledního mlynáře z rodu Oppitz, Annou Dorotheou se oženil Hanns Liebisch, který se tak dalším mlynářem na tomto mlýně.

Výpis poddaných eviduje ve Velkém Šenově v roce 1752 tři mlýny. Přímo v Šenově byly dva, které později dostaly čp. 156 (Horní) a 186 (Dolní). Třetí se nazýval Pitschmühle, stál při hranici s obcí Mikulášovice a byl později uváděn s čp. 47 ve farních matrikách obce Vilémov. Na Dolním mlýně hospodařil v roce 1752 Hanns Liebisch (věk 52), s ním zde byla jeho manželka Anna Dorothea, rozená Oppitz (47), jejich děti dvojčata Hanns Michael (16) a Maria Anna (16), a dále zde byl zapsán bratr mlynářky Gabriel Oppitz.

O 10 let později, v roce 1762, zde byl zapsán syn předchozího mlynáře Hanns Michael Liebisch (26) jeho manželka Magdalena (23) a v tomto roce narozený syn Lorentz Michael. Do roku 1767 přibyli ještě dcera Maria Magdalena a syn Johann Jacob.

V roce 1773 provozoval mlýn Zacharias Heyne (37), příjmení psáno také ve tvaru Heine, s manželkou Magdalenou (30), rozenou Pietschmann, původem z Mikulášovic, a jediným synem Franzem Josephem (5). Zacharias hospodařil do roku 1788, jeho syn Franz Joseph již pracoval u něj na mlýně a v následujícím roce mlýn převzal.

Franz Joseph Heyne se oženil s Magdalenou Wahl, dcerou kovářského mistra z obce Vilémov. Manželům se narodili dva synové, Franz Joseph (1807) a Joseph (1815), a dcera Magdalena (1810). Ani jeden syn v rodinné živnosti nepokračoval, v roce 1820 jsou zde manželé uváděni pouze s dcerou Magdalenou. Ta se v roce 1831 provdala za Josepha Göbela (příjmení se původně psalo ve tvaru Göbler, od roku 1837 Göbel), který sem přišel z obce Heřmanice v Podještědí, kde byl jeho otec mlynářem na mlýně čp. 157. V lednu 1832 při narození syna Josepha je Göbel uváděn jako zdejší mlynářský mistr. Následovali synové Johannes (1833) a Franz (1836). V následujícím roce Magdalena zemřela. Mlynář se ženil ještě dvakrát. Nejprve v roce 1838 s Agnes, rozenou Schicktanz, původem z obce Severní Hilgersdorf. Po její smrti se třetí ženou mlynáře stala opět Agnes, která byla dcerou Alberta Marschnera, obchodníka z Lipové. Z druhého manželství vzešly dvě dcery Franziska a Agnes, ze třetího synové Karl, Eduard a dcera Maria Agnes.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

V roce 1853 byl na tomto mlýně mlynář Joseph Göbel ml., nejstarší syn předchozího z prvního manželství s Magdalenou Heyne. Za manželku měl Annu, rozenou Petter. Z manželství vzešlo 5 dcer, Maria Magdalena (únor 1853), Maria (červen 1854), Laurenzia (srpen 1858), Johanna Flora (únor 1861), Mathilde Agnes (listopad 1862), a syn Josef (říjen 1856).

Ke konci 19. století převzal mlýn další mlynář z tohoto rodu, opět Josef. V únoru 1890 se oženil s Marií Theresií Müller, dcerou továrníka z obce Království čp. 321. V matričním zápise o narození jejich první dcery Marie Theresie ze dne 10. 6. 1891 je uváděn jako majitel mlýna. Následovali dva synové v pořadí Josef Franz Adam (listopad 1893) a Alfred Johann (září 1896).

V německém zdroji „Adressbuch für den politischen Bezirk Schluckenau“ z let 1908–1909 je ve Velkém Šenově uváděn již jen jediný mlýn, kterým byl mlýn Josefa Göbela čp. 186.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Josef Göbel je jako majitel mlýna čp. 186 uváděn také v německém zdroji „Adressbuch für den politischen Bezirk Schluckenau“ v roce 1923 a rovněž v seznamu z roku 1930.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Rodina Göbelů zde zůstala do roku 1940, v té době mlýn již patrně nemlel, Göbelovi se v posledních letech živili zemědělstvím, hospodářství u mlýna tehdy mělo 8 ha.

U mlýna byla pekárna, kde působil pekař Fink, a to až do odsunu v roce 1945.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Na leteckém snímku z roku 1963 je vidět ještě mlýnská budova v původním rozsahu ve tvaru písmene L, mlýnici probíhající v jižní části souběžně s náhonem má již částečně probořenou střechu. Dosud stojí také podlouhlá zděná stodola východně od hlavní budovy.

Ze mlýna se dochovala severní část budovy kolmá k vodnímu toku, která slouží k obytným účelům.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Zimmermann
  • Oppitz
  • Liebisch
  • Heyne
  • Göbel

Historie mlýna také obsahuje:

1665 Lorenz Zimmermann

1680 až 1740 Oppitz

1752 Hanns Liebisch

1762 Hanns Michael Liebisch

1773 Zacharias Heyne

1789 Franz Joseph Heyne

1832 Joseph Göbel, otec

1852 Joseph Göbel, syn

1890 Josef Göbel, vnuk

1908, 1923, 1930 Josef Göbel

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    11 2020
    • dochován pouze obytný objekt/obytná část
    venkovský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
    • raná moderna do roku 1920
    • moderní 1920 – 1945
    zděná
    jednopatrový
    Usedlost se skládala z hlavní mlýnské budovy a stodola. Mlýn byl zděná, jednopatrová budova s polovalbovou střechou, postavená ve tvaru písmene L. V části budovy souběžné s náhonem byla mlýnice, část postavená kolmo na ni byla obytná. Zděná stodola stála naproti mlýnu na druhé straně cesty. Do dnešní doby se dochovala pouze obytná část.
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        Zaniklý
        • pekárna
        • náhon
        • odtokový kanál
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Popis1930 – vodní kolo na vrchní vodu, hltnost 0,187 m3/s, spád 5,4 m, výkon 6,8 HP
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Popis1930 – vodní kolo na vrchní vodu, hltnost 0,187 m3/s, spád 5,4 m, výkon 6,8 HP
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníLiberec, str. 13
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníLiberec, str. 13
        AutorInternet, SOA Litoměřice
        NázevMatriky a další archiválie, obce Velký Šenov (Schönau)
        Místo vydáníStátní oblastní archiv v Litoměřicích
        Další upřesněníe-badatelna, digitalizované archiválie
        Odkazhttp://www.soalitomerice.cz/
        Datum citace internetového zdroje26.11.2020
        AutorInternet
        NázevVelký Šenov a jeho historie
        Další upřesněníGöblův mlýn
        Odkazhttps://velkysenov.estranky.cz/clanky/udalosti-v-schonau/gobluv-mlyn..html
        Datum citace internetového zdroje26.11.2020

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Vytvořeno

        26.11.2020 14:45 uživatelem cestovatelka

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 27.11.2020 21:45