Když se mlynáři bouří, zavaž pytle.
(italské přísloví)

Fojtův mlýn, valcha a pila

Fojtův mlýn, valcha a pila
208
Čeladná
73912
Frýdek-Místek
Čeladná
49° 32' 55.6'', 18° 20' 24.9''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Nejstarší mlýn v Čeladné, příslušenství dnes již zaniklého fojtství, přestavěný na rodinný domek.
200 m jv od kostela sv. Jana Nepomuckého v Čeladné
Čeladenka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Samotný vznik fojtského mlýna lze položit nejpozději do 2. poloviny 16. století, ne-li o celé století dříve, kdy snad byla založena samotná obec. Neexistují však písemné dokumenty, které by jej výslovně zmiňovali.

1581 urbář hukvaldského panství: „Mika, mlynář, z kusu kúpeného a zaplaceného od řeky Čeladné až po Ondřejnici, totiž na zdél z 6 ½ čtvrti a na šíř ze 2 lánův, dává platu o sv. Jiří …4 gr., o sv. Václavě též. Též on z mlýnu múčného vnově ustaveného dává platu stálého o sv. Jiří … 25 gr. 5 d., o sv. Václavě též. Též on z kusu kůpeného a zaplaceného od Ondřejnici až po řeky Čeladné, totiž na zdél 6 čtvrti a na šíř 4 čtvrti, dává platu o sv. Jiří … 4 gr., a o sv. Václavě též.“

Suma platu stálého v Čeladné dle urbáře je „i z mlýnu múčného o svatém Jiří – 8 zl., 13 gr., 4 d., o svatém Václavě též. Z mlýnu pilného o svatém Janě – 1 zl., mejta z něho 6 gr.“

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1635 zde působil stále jeden mlynář, ale v roce 1654 vzrostl počet mlýnů v Čeladné na čtyři.

Tereziánský katastr: rychtář Martin Šlahorek

1776  Martin Šlahorek,
V 80. letech 18. století  nájemce na rychtářově mlýně Florian Kania
V 18. století byli dva čeladenští mlynáři (Martin Šlahorek a Václav Mohelník) osvobozeni od roboty za mlýn a tato povinnost byla provedena za plat. Martinu Šlahorkovi bylo v roce 1776 dovoleno, aby dřívější práci tj.: „sekání při železárnách jednou týdně  ustanovené, nyní ale z vrchnostenského milosrdenství bylo z dřívější roboty převedeno na roční plat 1 zlatý.
Všechny čtyři uvedené čeladenské mlýny byly moučné s jedním kolem.

Ke konci 18. století se uvádí v majetku čeladenského fojta Martina Šlahorka nejml. mimo jiné: „valcha na plátno z tvrdého materiálu, mlýn celý ze dřeva, sušírna z tvrdého materiálu, pila ze dřeva a sklad na dřevo a na vozy“.

1833 Josef Heřmanský (Herzmanský, nájemce?)


Rod Šlahorků vlastnil fojtství až do zrušení feudálního systému v roce 1848.

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Objekty na vodní pohon fungovaly v areálu fojtství ještě nejpozději na konci 19. století, pak byl celý areál fojtství spolu s hlavní obytnou budovou, hospodářskými
budovami, pilou a mlýnem zlikvidován. Doposud nebylo zjištěno, proč se tomu stalo.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

1930 již nebyl v provozu

Rodinný dům, který částečně vlastní majitelé zámku v Ostravě – Zábřehu Erich Bergmann a Ing. Petr Hradil spolu s Zuzanou Otrísalovou

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Šlahorek
  • Čadan
  • Schmira
  • Mužík
  • Kania
  • Heřmanský
  • Herzmansky

Historie mlýna také obsahuje:

1581 Mika, mlynář

1610 – Mika Schmira, mlynář (zahradník)
1652 – Martin Šlahorek
1665 – Adam Čadan (+ 1683)
1682 – Jan Mlynář
1747 – Martin Šlahorek st., fojt
Po 1747 – Martin Šlahorek ml., fojt
1764 – Jakub Mužík (nájemce)
1776 – Martin Šlahorek

1780 Florian Kania (nájemce)
1778–1781 – Martin Šlahorek, fojt (+ 1781)
1781–1798 – Martin Šlahorek nejml., fojt
1804–1833 – Josef Heřmanský (Herzmanský)
1820–1848 – Martin Šlahorek, fojt

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn – bez historické hodnoty
    06 2013
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • 1945 – současnost
      zděná
      jednopatrový
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          Zaniklý
          • pila
          • valcha
          Podle Jiřího Tichánka je stojící objekt bývalá valcha, zaniklá pila stávala v křížení cesty s hlavní cestou k mostu přes Čeladenku a místo zaniklého mlýnku se nachází za domem čp. 646 na parcele 36/5.
          (Ovšem pouze na podkladě katastrální mapy těžko vyvozovat takto kategorické soudy o funkci jednotlivých objektů areálu.)
          • náhon
          • most, propustek
          V terénu lze doposud dobře rozeznat terénní hranu na jejímž vrcholu procházel zaniklý vodní náhon, a kde voda padala na vodní kola. Průběh náhonu přibližně souhlasí s trasou současné cesty k zadním traktům náměstí.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorJiří Tichánek, Jan Štěpánek, Ing. Pavel Šmíra
          NázevVodní mlýny na Frýdecko-Místecku
          Rok vydání2013
          Další upřesněnírkp., s. 83-85
          AutorJiří Tichánek, Jan Štěpánek, Ing. Pavel Šmíra
          NázevVodní mlýny na Frýdecko-Místecku
          Rok vydání2013
          Další upřesněnírkp., s. 83-85

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          26.11.2020 23:52 uživatelem doxa (Jan Škoda)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 27.11.2020 18:45