Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Založení mlýna můžeme položit do 16. století, kdy samostatný statek Dolní Domaslavice drželi Tlukové z Tošanovic.
1619 Dolní Domaslavice měly celkem 38 osedlých, z toho 14 zahradníků, 6 domkařů s polnostmi, 4 domkaře, 3 dědičné mlynáře, 1 nájemného mlynáře, 3 řemeslníky a 1 krčmáře.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Karolinský katastr (1718 – 1729): v Dolních Domaslavicích jmenovány pouze 2 mlýny na horní vodu.
Na sklonku 17. století odkázal majitel panství Václav Pelhřim z Třánkovic ves svým synům Karlovi a Františkovi, kteří si statek rozdělili přibližně na polovinu. Severní polovina, kde stával i panský mlýn a později zámeček, připadla Františkovi, po němž byla pojmenována jako Francisovice, později Na Frančeskách, Frančesky.
1836 František Knížek
Mlýny fungovaly ještě v polovině 19. století, kdy zpracovaly ročně 50 měřic pšenice, 280 měřic žita, 110 měřic ječmene a 212 měřic ovsa.
Mletí v Dolních Domaslavicích ustávalo již na konci 19. století, kdy byl zrušen jeden z mlýnů.
Na samotném počátku 20. století byl zastaven i druhý z mlýnů.
Oba objekty byly však i nadále využívány jako obytné domky.
První světová válka (1914–1918)
Povědomí o existenci panského mlýna se dochovalo až do poloviny 20. století, pouze se mylně přeneslo na obytný domek někdejšího mlýnského areálu. Později zde bydlel obecní porybný.
Posledním obyvatelem domku při řece Lučině byl František Vrubel.
1930 již nebyl v provozu
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Definitivní zánik přineslo budování a následné napouštění údolní nádrže Žermanické přehrady v letech 1951 – 55.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Knížek
Historie mlýna také obsahuje:
1836 František Knížek
1930 František Vrubel
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
