Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
V roce 1619 statek Horní Domaslavice, zahrnující krom vlastní části obce i polovinu Tošanovic, Dobratice a Bukovice, čítal celkem 77 osedlých, z nich 22 sedláků, 24 zahradníků, 6 domkařů s polnostmi, 10 domkařů, 2 dědičné mlynáře, 1 nájemného mlynáře. Z uvedeného lze soudit, že jeden mlýn byl jistě v samotných Horních Domaslavicích, druhý v Dobraticích. Lokalizace třetího mlýna je nejasná.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
V soupisu desátků z let 1749– 50 jsou zde zmiňováni jmenovitě tři mlynáři: Fajkoš, Palarčík a Goifar. Jeden z jmenovaných však zřejmě seděl na mlýně v osadě Kocurovice.
rodina Slaninů, původem z Paskova
1836 Jan Slanina
V 19. století zde mlely dva mlýny, které ročně zpracovaly 14 měřic pšenice, 27 měřic žita, 15 měřic ječmene a 21 měřic ovsa.
Mlecí funkci objekt pozbyl zřejmě nejpozději do 70. let 19. století.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Slanina
- Fajkoš
- Palarčík
- Goifgar
Historie mlýna také obsahuje:
Bez přesné lokace:
1749– 50 Fajkoš, Palarčík a Goifar
Horní mlýn:
1836 Jan Slanina
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
