Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Počátky nejvýše položeného fryčovického mlýna sahají do roku 1796, kdy fojt Jan Kubala žádal hukvaldskou vrchnost o povolení stavby nového mlýna přímo při fojtství. Mlýn by se tak stal třetím zařízením tohoto typu v obci. Jeho potřebu zdůvodňoval fojt zvýšeným počtem obyvatel obce a skutečnosti, že dva fryčovické mlýny o dvou složeních nepokryjí potřeby obyvatel po mouce.
Vrchnost povolila Františku Galuškovi z dolního mlýna zřízení druhého složení na základě jeho žádosti ze dne 17. srpna 1797 (Olomouc, sign. E 8-25) a dva roky poté i výstavbu druhého fojtova mlýna dle protokolu ze 16. června 1799. Fojt se zavázal platit za nový mlýn 10 fl . ročně již od 1. 7. tohoto roku. Na dotaz odpovídal, že bude oba mlýny provozovat ve svém držení, to je včetně nájmu. Kladné stanovisko k výstavbě druhého fojtova mlýnu dal i dolní mlynář František Galuška.
1833 František Kubala
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Ve mlýně se mlelo až do roku 1909, kdy 14. června strhla velká voda jez a znemožnila tak proudění vody do mlýnské příkopy. Mlynáři, kteří na tomto náhoně měli své mlýny, nebyli schopni ze svých prostředků fi nancovat opravu stavu, a tak se na základě urgencí vedení obce nakonec v roce 1917 vzdali svého vodního práva a mletí tak definitivně skončilo.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
První světová válka (1914–1918)
Začátkem 20. století se na blízké fojtství přiženil obchodník Antonín Mičaník. Jeho bratr Josef, původem horník, odkoupil objekt bývalého mlýna ve 20. letech 20. století rozebral a v jeho sousedství vystavěl novostavbu domu a dílny, dnes čp. 87.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Rodina Mičaníků vlastní dům dodnes.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Kubala
- Horák
- Rusek
- Jagoš
- Gřes
- Šitavanc
- Měrka
- Šindler
Historie mlýna také obsahuje:
1796–1804 – Jan Kubala
1804–1814 – František Kubala
1814–1815 – Bernard Kubala
1815–1816 – Ondřej Kubala
1816 – Viktorie Kubalová (vdova po předešlém)
1827–1831 – Jan Horák
1831–1841 – František Rusek
1833 František Kubala
1841 – Jakob Jagoš
1851, 1868, 1870 – Jan Gřes
1858 – František Šitavanc
1868–1875 – Filip Měrka
1875 – Josef Šindler
1900 Antonín Mičaník
1920 Josef Mičaník
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
