To je příliš, dva mlynáři na jednom mlýně.
(německé přísloví)

Prostřední, Starší fojtův, Dolní fojtův, Kubalův, Podkostelní mlýn

Prostřední, Starší fojtův, Dolní fojtův, Kubalův, Podkostelní mlýn
41
30
Fryčovice
73945
Frýdek-Místek
Fryčovice
49° 40' 45.1'', 18° 13' 39.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Nejstarší mlýn ve Fryčovicích na úpatí kostelního pahorku.
80 m jv od kostela Nanebevzetí P.Marie ve Fryčovicích
Ondřejnice
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1581 urbář hukvaldského panství:  pro ves Fryčovice: „Jiržík, fojt Fryčžowský má dwa lány rolí, a též na druhej stranie půl lánu, mlýn maučný, krčžmu a fojtstwí swobodné. Platu z toho žádného nedáwá, jenom lidi pracownie, ourok aneb platy wybírati a na zámek donášeti powinien.“

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

8. ledna 1650 rychtář fryčovský musel zaplatit pokutu 4 a půl zlatých, že vodu odváděl z rybníků Jeho Jasnosti (biskupa olomouckého arciknížete Leopolda Viléma) a obracel ji na svůj mlýn.
1759:  německá stížnost brušperských soukeníků a mlynářů na fryčovický mlýn, a česká replika fojta Jana Kubaly na tuto stížnost. Na stížnosti je kromě brušperských podepsán též dolní mlynář fryčovský Valentin Papež. Ten sice brzy nato již roku 1761 prodal tento mlýn Davidovi Liberdovi za 225 fl , kdežto sám ho koupil teprve roku 1747 za 168 fl . Když se pak roku 1764 jeho syn Jan oženil s vdovou po fojtovi Janovi Kubalovi, je tento Valentin Papež uváděn jako mlynář  Hornický (snad podle vrchnostenského horního mlýna v Brušperku). Když však 14. 6. 1771 zemřel ve Fryčovicích ve věku 78 let, je uváděn jako iudex. Dědic fojtství Jiří Kubala byl tehda stár sotva 14 let. Byl tu ovšem mladší bratr zemřelého Jana (Václav) Jiří, nar. 1. 8. 1733, který je jako fojt uváděn již roku 1772, kdežto roku 1769 při  byl uváděn jako mlynář. I následující Jiří, narozený 10. 4. 1757 je uváděn ještě roku 1780 jako mlynář, ale roku 1782 již jako fojt.

Stavba stavu byla záležitost nákladná. Podle Consignation ze 28. Juni 1783 činila vypočtená potřeba 220 fůr dřeva z lesa, 96 fůr kamení a štěrku a dalších 250 fůr na hráz, 500 pracovních dnů nádeníků a j. (Olomouc, sign. E-8-25)

Povinnosti měla vrchnost z titulu „emfyteutie“ i k mlýnům. Tak na opravu fojtova mlýna bylo roku 1759 vypočtena potřeba 55 kmenů na trámy, 90 kmenů na řezivo, 4000 cihel a jiné (Olomouc, sign. E-3-10-57).

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Mlýn přečkal několik velkých povodní v 19. století, při nichž byly poničeny stavy vhánějící vodu do mlýnských příkopů. Konec mletí však znamenal rok 1909, kdy se 14. června přehnala řekou Ondřejnicí nenadálá povodeň, která strhla horní stav a zničila ústí mlýnského náhonu. Oba fojtovy mlýny se tak rázem ocitly bez přísunu vody pro svá mlýnská kola. Jelikož od roku 1848 byly práce a náklady spojené s údržbou a opravami vodních děl pro mlýny pouze na bedrech jejich majitelů a uživatelů (mlynářů), museli se i ti fryčovičtí rozhodnout co dál. Pro nedostatek financí se jednání o obnově stavu táhla až do roku 1917. Tehdy dala obecní rada mlynářům ultimátum. Buď zahájí okamžitě opravu strženého stavu, nebo se vzdají svého vodního práva. Mlynářům tak nezbylo nic jiného, než se svého práva vzdát, čímž zaniklo mlynářské řemeslo ve Fryčovicích. Po zániku své funkce bylo zařízení staršího fojtova mlýna rozebráno a rozprodáno a interiéry upraveny pro obytné a hospodářské účely.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Šigut
  • Kubala
  • Papež
  • Horák
  • Rusek
  • Jagoš
  • Gřes
  • Šitavanc
  • Měrka
  • Šindler

Historie mlýna také obsahuje:

1581 – Jiřík „fojt fryčovský“
1651–1653 – Jura fojt
1657–1676 – Jiří Šigut
1676–1678 – Jakub Šigut (syn předešlého)
1679–1682 – Jiří Kubala
1682–1704 – Jan Kubala
1713–1752 – Jiří Kubala ml.
1756–1764 – Jan Kubala
1765–1772 – Jan Papež (m. vdovy po předešlém)
1804 – František Kubala
1814 – Bernard Kubala
1815 – Ondřej Kubala
1816 – Viktorie Kubalová (vdova po předešlém)
1827 – Jan Horák
1831 – František Rusek
1841 – Jakob Jagoš
1851, 1868, 1870 – Jan Gřes
1858 – František Šitavanc
1868 – Filip Měrka
1875 – Josef Šindler


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    09 2016
      městský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        jednopatrový
        Mlýn byl neznámo přesně kdy, avšak zřejmě ještě koncem 19. století přestavěn. Jeho severní část, přiléhající k náhonu byla rozšířena i přes náhon a zakryla tak mlýnská kola. Ta tak byla ochráněna od negativních povětrnostních vlivů. Po roce 1909, kdy velká voda strhla horní stav, respektive po roce 1917, kdy se fryčovičtí mlynáři vzdali svého vodního práva, přestal být mlýn využíván. Jeho mlýnské zařízení bylo rozebráno a objekt upraven pro nové využití. Neznámo přesně kdy, byl bývalý mlýn v období 1. republiky stavebně upraven do podoby, kterou má dům přibližně dnes. Jižní část byla přeměněna na přízemní obytnou část a místo mlýnice byly zřízeny skladovací a hospodářské prostory. Ve středu východní fronty byl zřízen jednoosý patrový rizalit. K západní straně severní částí bývalé mlýnice byl přistavěn přes vyschlý náhon zděný hospodářský přístavek, takže celek získal nově dvoukřídlou dispozici.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • pila
            • náhon
            • rybník
            Starší mlýnská strouha, která poháněla hlavní fojtův mlýn pod kostelem, začínala jezem (stavem) na řece Ondřejnici přibližně v místech dnešního mostku u čp. 107. Pokračovala vlevo kolem humen domů, podél úpatí návrší k Sovinci, až k dřevěným kolům fojtova vodního mlýna pod kostelem, za nímž se voda z příkopy vlévala zpět do Ondřejnice. Později byl na tomto náhonu vystavěn nedaleko fojtství i druhý fojtův mlýn. Celkové délky dosahoval náhon bezmála 1,5 km.
            Náhon v těchto místech využíval zářezu do svahu kostelního návrší, ke kterému tak mohl být vhodně přistavěn i mlýn. Mlýnský areál byl na severní straně vymezen mlýnským náhonem a na jihu ramenem regulační příkopy, která z náhonu odbočovala k východu ještě před mlýnem. K ní byla přistavěna menší roubená obdélná budova, snad starší pila.
            Mlýnské kolo bylo umístěno na severním průčelí mlýna.
            Původní hlavní tok náhonu ústil do Ondřejnice až pod stavem, který vháněl vodu do pravobřežního
            náhonu na dolní mlýn a brušperské mlýny a opravdu ochuzoval Ondřejnici o vodu potřebnou pro uvedené mlýny. Na tuto skutečnost si často vrchnosti brušperští mlynáři stěžovali. Zřejmě, aby bylo docíleno rozumného smíru, svedl v neznámé době fojt ústí náhonu za svým mlýnem pomocným kanálem o přibližně 30 m výše a do Ondřejnice jej zaústil spolu se zmíněným regulačním kanálem nad tzv. dolní stav. Částečně tak navrátil většinu využité vody z náhonu zpět do řeky ještě před začátkemdolního náhonu.
            Zřejmě právě s dolním fojtovým mlýnem souvisela výstavba většího rybníku na pozemku u fojtství pod horním mlýnem. Fungoval jako rezervoár vody a podporoval dolní mlýn v dobách sucha.
            V roce 1880 se po 4. srpnu strhla velká povodeň, která poškodila a odnesla kromě lávek a mostů v obci i horní stav. Ačkoliv byl obnoven, znovu jej poškodila povodeň v roce 1895. Protože se častými povodněmi snížilo dno Ondřejnice, bylo mlynářům povoleno vystavět na základě povolení obecního výbor z 10. května 1896 stav nový nákladem 3000 zl. Bohužel, další povodeň poškodila břehy řeky v roce 1902 a dne 14. června 1909 byl velkou vodou stržen i nový mlýnský stav, který již nebyl nikdy obnoven. Následné snahy mlynářů o obnovení stavu a mlýnského náhonu byly v roce 1917 potlačeny nátlakem obecního výboru na mlynáře, aby se vzdali vodního práva. Jelikož ani jeden z mlynářů neměl dostatek prostředků na obnovu vodního stavu, museli se svého vodního práva vzdát.
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            PopisPodle obecní kroniky byly ve Fryčovicích původně mlýny na spodní vodu, teprve později přestavěné na vrchní vodu.
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            PopisPodle obecní kroniky byly ve Fryčovicích původně mlýny na spodní vodu, teprve později přestavěné na vrchní vodu.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorJiří Tichánek, Jan Štěpánek, Ing. Pavel Šmíra
            NázevVodní mlýny na Frýdecko-Místecku
            Rok vydání2013
            Další upřesněnírkp., s. 132-136
            AutorJiří Tichánek, Jan Štěpánek, Ing. Pavel Šmíra
            NázevVodní mlýny na Frýdecko-Místecku
            Rok vydání2013
            Další upřesněnírkp., s. 132-136

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Vytvořeno

            29.11.2020 15:17 uživatelem doxa (Jan Škoda)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 1.12.2020 17:31