1759 vytýkali brušperští soukeníci, že k vůli fojtovému mlýnu musí být dolní stav, který zvedal a naháněl vodu do strouhy k brušperským provozovnám, mnohem větší a tím dražší, než kdyby fojtového mlýna nebylo, a kdyby v tom případě mohl být stav postaven výše proti proudu řeky. Což bez vody vrácené od fojtového mlýna nebylo možno. Fojt Jan Kubala proti tomu namítal:
„Wysoce Urozeného Pana Inspektora Wysoce Knížecích Biskupských Holomuckých Panstwí P.Milostiwého Pana Nejponíženější Prosba a žádost Jana Kubale, fojta z Fritschowitz.
Wysoce Urozený! Milostiwý Pane Inspektor! Poněvadž Brušperští Saukeníci, a samotný Vrchnostenský Mlynář v obyčej uvedli, že vždy při nastoupení novýho (Titl.) Pana Hejtmana mojemu beze vší viny se vynacházejícímu Mlýnu takovú škodu předstírati se opovažujú: že kdyby ten můj kasírovaný báti mohl, Našej nejmilostivější Vrchnosti tak veliký stav, jak nyní jest, vzdělávati dáti potřeba nebude: což v pravdivo není, nebo aby ten můj mlýn (:jak se státi nemůže:) na jinším místě vystavěný byl, ten a takový stav jak nyní je, se vésti musí.
Je sice pravda, kdyby buducnie jak letošního roku žádná povodeň se nevznikla, že by tak velkého stavu zapotřebínebylo, a dosti s malým dřívím spravován býti mohl, však ale ubezpečení býti nemůžeme co ještě ten měsíc, tím míň ten rok, a zhola nic budoucí léta, následovati bude, a tak předceji takový stav vyzdvihovati se musí: Vyrozuměl jsem, jakož taky patrné je vždy, že ten můj mlýn tau škodu vymyšlenú nepřináší, dobře ale mlýn chalupnický vlastní Valentina Papeže ve Fryčovicích za mojím na 200 krokův vzdálený, k vůli kterého tak veliký stav se vzdvihovati musí a kdyby ten mlýn se kasíroval aneb na jinším místě postavený byl, polovičního stavu zapotřebí by nebylo, že ale můj mlýn viniti chtějí, příčina toho je, abych já tu vše vyjádřil, nebo o tym je Valentinovi Papežovi dobře povědomo, a proto taky P. Brušperským Saukeníkům a P. samotnému Panskýmumlynářovi se přirazil, aby tak škoda ta, kterou mlýn jeho spůsobuje, zatajena býti mohla.
Ani taky Naša Nejmilostivější Vrchnost, kdyby se v skutek uvésti mělo, žadnu škodu by neutrpěla, nebo slyším, že on Valentin Papež z toho svého Chalupnického mlýna vlastního platu kol 7 fr ročně klade, na protiv kterému všechno dříví i s furama k potřebě z vrchnostenských lesův se mu dává a bere, které vejš, než jeho plat vynáší, speněžiti se může, krom toho bylo mu dovoleno jedno múčné a druhé kašie složení na budúcné časy držeti, nyní ale nevím s jakým povolením, poněvadž při jednym platě zůstává, že na dvojím složení zboží mele. Ten můj p. fojtovi od nepamětlivých časův patřící mlýn našej nejmilostivější vrchnosti větší užitek nežli Valentina Papeže přináší, a toho nejmenšího dřeva k opravě mlýna nedostanu, nýbrž všechno zapisovati musím, a přecej snad z nějakej proti mně zášti vymyšlenu škodu mojemu mlýnu přivlastniti chtějí. Odtud Vysoce Urozeného Pana Inspektora nejponížrněji prosím a žádám, aby oni Brušperských Saukeníkův, a tamotného vrchnostenského, jakož taky Fryčovskýho mlýna, že darebné a vymyšlené pohledávání odmrštiti, a mně budúcně v pokoji se živiti neporučili Milostivě ráčili. Čehož jakož nejdůvěrněji se těším, tak taky se vší poslušností zůstávám. Vysoce Urozeného Pana Inspektora věrný a poslušný poddaný Jan Kubala, fojt z Fryčovic.“
(Olomouc, sign. E-3-11-5)
Hukvaldští úředníci sestavili při řešení tohoto sporu přehled o platech ze všech provozoven okolo zmiňovaného stavu. Dle tohoto platili:
Rychtář Fryčovský ze mlýna základní plat 2,20, z pily
1,24, za telata 1,30
a mlynář reluice roboty 8 = 13 fl 30 kr
Žurovcův, nyní Papežův 9,0-1, 30-8,0 = 18 fl 30 kr
Brušperský horní = 32 fl 40 kr
Valcha (Walchmühl) = 40 fl
Adamovský z biskupského = 85 fl 30 kr
Celkem: 177 fl 40 kr
Rozhodnuto bylo citací z obnovené privileje z roku 1467, aby „fojt fryčovský byl při svých starodávných právech ponechán.“