Původní vrchnostenský mlýn patrně ležel o 50 m západněji přímo na toku Ondřejnice, na současné místo byl přesunut až po vybudování Dolního neboli Nového náhonu.
1581 urbář hukvaldského panství: „Jiřík Žurovec, mlynář, z mlýnu o sv. Jiří 3 ½ zl., 10 gr., o sv. Václavě tolikýž. Odtudž Šťastný fojtů, mlynář, z jednoho kola přistaveného, kteréž mu nebožtík pan Jaroš Syrakovský předešlý úředník ukvaldský, přistaviti dovolil, za to, že valchu při mlýně svým dopustil postaviti a od válení postavův v tej valchovni od 1 postavu od Brušperských soukeníků po 6 d. přijímati a z toho jeho milosti pánu, dva díly a jemu, mlynáři, třetí díl přicházeti má. Než on sám nákladem svým takovů valchu opravovati a potřeby k ní všelijaké dávati a spravovati má a k tomu jemu, co se od válení přespolních postavů dostane, puštěno jest a z toho kola přistaveného dávati má o svatým Jiří 1 zl., o svatým Václavě tolikýž.“
Původně šlo o mlýn vrchnostenský, tedy založený hukvaldskou vrchností, olomouckými biskupy, a pronajímaný mlynářům. Později však byl prodán a zván také jako chalupnický, nebo poddanský, či dle dočasného majitele také zv. Žurovecký.
