Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Ve středověku se ve Frýdku hovoří o dvou mlýnech: horním a dolním. Horní byl zván „kamenným“ a byl to mlýn chalupnický, patřící městu. Stával zřejmě na jižním úpatí městského návrší při staré mlýnské příkopě, která poháněla i vodní kola panského mlýna.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Vrchnostenské urbáře hrabat z Oppersdorfu z let 1636, 1651 a 1664 ve Frýdku zmiňují tři mlýny, jeden se 4 a dva se 2 složeními, zpracovaly 700 měřic pšenice a 1 700 měřic žita.
Ještě před polovinou 19. století měl Frýdek 1 vodní papírnu se 6 dělníky, 2 soukenické valchy, 3 moučné mlýny a jednu mechanickou tkalcovnu Josefa Munka s 80 stavy (navíc 4 ruční tkalcovny), která využívala vodní pohon.
Počátek konce tradičního mlýnského provozu (myšleno mlýny moučné, pilné a na papír) a soukenických valch přinesl počátek druhé třetiny 19. století, kdy ve městě začaly vznikat a pracovat první relativně centralizované podniky na úpravu a zpracování výrobků zdejších tkalců.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Stavení na místě mlýna zanikla za velké asanace Frýdku koncem 70. a počátkem 80. let 20. století
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
