Vrchnostenské urbáře hrabat z Oppersdorfu z let 1636, 1651 a 1664 ve Frýdku zmiňují tři mlýny, jeden se 4 a dva se 2 složeními, zpracovaly 700 měřic pšenice a 1 700 měřic žita.
Dědičnými nájemci frýdecké papírny byla rodina Hoffmannů, kteří ve 2. polovině 18. století propachtovali i papírnu ve Frýdlantě. Posledním společným majitelem obou papíren byl Karel Hoffmann. Po jeho smrti převzal frýdeckou papírnu jeho zeť Johann (Jan) Hentschel. Po Hentschelově smrti v roce 1829 si papírnu pronajal od své sestry, vdovy, na šest let Jan Hoffmann.
Josef Munk v roce 1832 odkoupil od vrchnosti starý objekt papírenského mlýna s číslem 86 na starém mlýnském náhoně v dolní části Frýdku a vystavěl na jeho místě barvírnu a bělidlo. Zde manufakturně zpracovával výrobky domácích tkalců, jejichž výrobky vykupoval.
Provoz v papírně byl ukončen roku 1843 a později její budovu pojal do své nové textilní továrny podnikatel Munk.
