Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1930 Anna Folvarečná
Horní mlýn čp. 66 (dřívější čp.) Gustava Suchánka byl do r. 1937 poháněn vodním kolem na horní vodu, které pak nahradila turbína.
Majitelé Horního a Dolního mlýna (Gustav a Pavel) byli nevlastní bratři.
Od r. 1935 byl mlýn postupně zdokonalován. Kamenný mlýn byl doplněn válcovou stolicí a rovinným vysévačem.
Kapacita mlýna za jeden den činila 20 metráků q žita, 20 q pšenice a 70 q krmného obilí na šrot.
V lednu 1945 byla shozena spojeneckými letadly bomba, která dopadla nad mlýn Gustava Suchánka. Jak praví obecní kronika, vybuchla až o 3 týdny později, nikdo nebyl zraněn, jen vybita okna.
V roce 1946 byla budova mlýna zvednuta o patro a doplněna dalším zařízením.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
1955 byl ještě v provozu.
V důsledku socializace vesnice bylo ustoupeno od mletí chlebového obilí a pod dohledem Severomoravských mlýnů n.p. v Místku šrotoval pouze krmné obilí.
Gustav Suchánek, mlynář a rolník z čp. 3 vstoupil v padesátých letech do JZD. Do JZD byl mlýn včleněn dnem 1. 10. 1951.
V roce 1959 bylo odsouhlašeno postavení mostku přes Stonávku u střediska JZD (k mlýnu č.p. 66).
Každoroční povodně ohrožovaly mlýn až do roku 1959, kdy byl tok Stonávky regulován.
1959 odvedl mlýn pokladně JZD 39 400,- Kč.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Před 1937 – Karel a Anna Folwaretschní
1937–1948 – Gustav Suchánek
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
