Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
1467 listina olomouckého biskupa Protáze Černohorského z Boskovic: ve výčtu fojtových práv je i držení mlýna o jednom kole.
Fojt mlýn většinou pronajímal
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Ve sporu o hranice hukvaldského panství v letech 1556 – 1560 je mezi svědky uváděn Jiří Mlynář z Chlebovic.
1581 urbář hukvaldského panství: Václav, fojt má „role 3 lány a kút, slove Ovčar u Zámrklí, mlýn maučný, krčmu a fojtství svobodné, z toho platu žádného nedává, jenom lidi spravuje, aurok aneb platy vybírati a na zámek donášeti povinen. Na toto nadání od slavnej paměti biskupa Protaziusa má“.
1670 lánský rejstřík: Macek Mlynář drží mlýn po Václavu Lachmanovi.
1756: mezi členy počestného cechu mlynářského, který tehdy sídlil v Příboře, jsou v roce 1756 uváděni Josef Mazur a Mikuláš Palica z Chlebovic (Palica byl nájemcem mlýna fojtova.
Po roce 1804 Ondřej Nikl, nájemce fojtova mlýna.
Když ale fojt František Bujnoch 7. listopadu 1835 pouštěl svoje fojtství synovi Františkovi za 2400 zlatých, dal mlýn do užívání svému druhému synovi
Vincenci Bujnochovi za roční poplatek 10 zlatých.
Roku 1859, těsně před svou smrtí, mu otec František Bujnoch tento mlýn za 515 zlatých prodal. Společně s Vincencem Bujnochem se stává spolumajitelkou jeho manželka Johana.
Tak se stalo, že když později přešlo fojtství do držení Lubojatských, mlýn zůstal na téměř 100 let v držení rodu Bujnochů.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
1930 Antonín Bujnoch
Poslední mlynář Jan Bujnoch na tomto mlýně hospodařil za 1. republiky a pak i za německé okupace. Pořídil si menší mlátičku a kromě mletí obilí mlátil vodním pohonem v době žní obilí drobným zemědělcům.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Za války, kdy mletí bylo kvůli kontrole soustřeďováno do větších mlýnů, vozili chlebovičtí načerno obilí do Sklenova do Ondříčkova mlýna. Mlynáři Ondříčkovi bylo za jeho zásluhy a nezištnou pomoc po 2. světové válce uděleno, jako druhému, čestné občanství Chlebovic.
V Bujnochově mlýně se obilí jen šrotovalo.
Po válce v roce 1946 až 1947, kdy byl v obci zřízen obecní vodovod, se průtok vody ještě snížil, a proto vodovodní družstvo zakoupilo mlynáři Bujnochovi
elektrický motor. Používal ho ke šrotování obilí i k řezání dřeva, aby si alespoň trochu přivydělal.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Zařízení mlýna bylo primitivní a pohon vodním kolem, mletí jen námezdní a provoz zastaven asi v 60. letech 20. stol.
Dnes je mlýnem přestavěná budova čp. 2 na parcele č. 480/1 manželů Stanislava a Zdenky Polákových a p. Daniela Muroně.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Mlynář
- Lachman
- Palica
- Strakoš
- Pokluda
- Míček
- Nenička
- Chvostek
- Bujnoch
Historie mlýna také obsahuje:
1560 – Jiří Mlynář
Před 1670 – Václav Lachman
1670 – Macek Mlynář
1756 – Mikuláš Palica
1756–1786 – Jan Strakoš, fojt
1786–1790 – Fabián Strakoš, fojt (syn předešlého)
1791–1792 – Valentin Pokluda, fojt
1792–1798 – Jan Míček, fojt
1798–1814 – Felix Nenička, fojt
1804–1807 – Ondřej Nikl, nájemce
1814–1815 Ondřej Chvostek, fojt
1815–1835 – František Bujnoch, fojt (+ 1859)
1835–1848 – Vincenc Bujnoch (syn předešlého, manželka Johana)
1920–1928 – Antonín Bujnoch
1928–1948 – Jan Bujnoch
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
V obecním výkazu z roku 1860 podává Jan Fajkoš, tehdejší starosta, tuto zprávu o mlýnech v Chlebovicích:
„Mlýny jsou na obci chlebovské dva, ale jen na zastavení, nebo když by voda pořádná byla, tak jsou na stavě. Každý čtyři míry rakouské semlit může, poněvadž
jest jen zřídka voda zřídelná. A když prší, tak musí vodu zastavovat. V zimě, když mrzne, voda, ani zátoku není. Při letním čase, když jsou zátoky zastaveny na 24 hodinách jednu míru rakouskou semlet může.“
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
