Füllbierův mlýn

V jablunkovských matrikách z roku 1770 se nalézají zmínky o tom, že mlynářem byl tehdy v Jablunkově Karol Fülbier, Jan Šmieda, Jerzy Turoň, Tomasz Bury a Adam Byczaňski.

1875 vyhořel a Fülbier pak postavil mlýn nový nákladem 100 000 zlatých.

Mlýn v Lazech (dnes součást Jablunkova) se stal majetkem dr. Josefa Sikory (1861-1908). Ve své závěti odkázal bývalý mlýn s přilehlými budovami a pozemky humánní instituci, která by zde zřídila nemocnici nebo léčebný ústav.

Vdova po lékaři pak věnovala celou realitu Okresní nemocenské pojišťovně ve Fryštátě za účelem vybudování plicní léčebny. Město však mělo k této darovací smlouvě námitky v tom smyslu, že okresní nemocenská pojišťovna nemá veřejný humánní charakter. Během tohoto sporu byl vytvořen spolek veřejného charakteru Slezská humanita v Orlové, na nějž paní Sikorová převedla novou darovací smlouvu. Zároveň tento spolek převzal 1. ledna 1925 od Okresní nemocenské pojišťovny ve Fryštátě nově zřízenou plicní léčebnu pro 38 lůžek. Stavbu nemocničního pavilonu s kapacitou 250 lůžek zahájil spolek Slezská humanita 29. června 1927. Tak zvaný Johanisův pavilon byl slavnostně otevřen 23. prosince 1928. Když se na konci 20. let Slezská humanita dostala do finanční krize, spojila se s finančně zajištěným spolkem Ochrana zdraví z Brna. Fúzí vzniklo dobročinné sdružení Humanita pro zemi Moravskoslezskou, a tak se po třech letech mohlo přistoupit k vybudování na tu dobu nejmodernější plícní léčebny, která se začala stavět 28. května 1933. Slavnostní otevření proběhlo 26. a 27. října 1935. Plícní sanatorium
projektoval pražský architekt Miloš Laml. Budova i rozsáhlý park je památkově chráněn. Součástí výstavby plicního sanatoria byla i přestavba bývalého mlýna na mansardovou vilku stojící na parc. č. 2068.

1930 elektrárna hospodářství - Léčebna Slezské Humanity

V současnosti je objekt v majetku Sanatoria Jablunkov, a. s.