Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Prvním jeho známým vlastníkem byl jistý Kucheida. S jeho dcerkou se oženil nový majitel František Sagittarius (nar. 1881), Jablunkovany zvaný Santarius.
Dne 1.října 1910 mlýn vyhořel, byl však záhy obnoven.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
První světová válka (1914–1918)
Na konci dvacátých let bylo mlýnské kolo nahrazeno vodní turbínou, vyrábějící elektrický proud.
Mezi válkami vybavení mlýna tvořilo pět párů válců a šrotovníky, ve mlýně se vedle mouky dělal také šrot ke krmení dobytka a ječné kroupy.
1930 mlýn a elektrárna, František Santarius
V době války mlýn převzal nový vlastník německé národnosti Hans Schwanke.
Mlýn byl v provozu do roku 1946. Posledními zdejšími mlynáři byli Karol Folta, František Bednarz a Jan Szkandera.
1950 připadl objekt Hospodářskému družstvu v Českém Těšíně. Jako nájemci se tu uvádějí Isidor a Barbara Kopečtí.
Po ukončení provozu mlýna byl v jeho prostorách zřízen sklad a prodejní středisko Hospodářského družstva Český Těšín. Prováděl se zde výkup zemědělských produktů a prodej osiv, umělých hnojiv i stavebního materiálu.
Od roku 1957 se vlastníkem starého mlýna stal Výkupní závod Český Těšín. Dlouholetým vedoucím střediska byl nějaký Káňaa Jan Walach.
Budova bývalého mlýna byla zbourána roku 1979.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Kucheida
- Sigittarius
- Sagittarius
- Santarius
- Schwanke
- Folta
- Bednarz
- Szkandera
- Kopecký
Historie mlýna také obsahuje:
1930 - Kucheida
Do 1939 - František Sigittarius (zv. Santarius, pocházel z Orlové, n.18.9.1881, odsunut)
1939–1945 – Hans Schwanke
Po 1945 – Karol Folta
- František Bednarz
- Jan Szkandera
1950 – Isidor Kopecký, nájemce
1950–1957 – Hospodářské družstvo v Českám Těšíně
1957–1979 – Výkupní závod v Českém Těšíně
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
