Horní, Prachařův, Richterův, Liberdův mlýn

Historie jednoho ze dvou hlavních městských mlýnů Místku souvisí pravděpodobně s udělením městského práva týdenního trhu v roce 1490 těšínským knížetem Kazimírem, jež byl majitelem místeckého léna. Starý mlýn u farního kostela (Podkostelní) již přestal postačovat poptávce zákazníků po mletí obilí, a proto si místečtí občané vystavěli nový mlýn. Pro jeho založení bylo vybráno místo na jižním okraji středověkého Místku, v podstatě již v extravilánu obce, při hrázi rybníka Pukla, který byl napájen starým vodním náhonem směřujícím od Hodoňovic a Kunčiček u Bašky.

Mlýn, o písemně potvrzených dvou složeních, zaujal polohu pod hrází rybníka z nějž na severozápadě náhon opět vytékal a právě tento výškový rozdíl mlýn využíval k pohonu svých dřevěných vodních kol.

František Linhart uvádí že se platilo do důchodů panských ze všech třech mlýnů a to v termínu sv. Jirském a sv. Václavském po 20 zl. 24 kr., z louky při
horním mlýně dávalo se rychtáři 5 kr. Von der Tuchodermühle o sv. Jiří a sv. Václavě po 54 kr. tedy celkem 1 zl. 48 kr.

Poprvé se Horní mlýn výslovně jmenuje v soupise z roku 1657 a jméno prvního mlynáře (mináře) Johanna Prachaře až v soupise držitelů domů v Horní  ulici z roku 1778, kam úředně Horní mlýn příslušel.
Roku 1780 koupil Antonín Hrazím Horní mlýn v Horní ulici za 1750 zl. od rodiny Prachařů.

Na horním mlýně byl k roku 1813 mlynářem Viktor Liberda jako plátce dominikálního poplatku 38 zl. z Horního mlýna.
K roku 1816 je jako majitel mlýna uveden Jan Richter, který obci pravidelně platí plat 95. zl.

1833 valcha soukenického cechu

1837 v Místku mleli Franz Tichavský, Bohumil Liberda a Josef Husig

Liberdové se po nějakém čase na Horní mlýn opět vrátili, protože již v roce 1843 z něj odvádí obci 38 zl. mlynář na „horním mlýně“ Viktor Liberda, patrně syn předchozího.

Po jeho smrti se mlýna ujala sama vdova Liberdová, která se jako majitelka mlýna uvádí v obecních počtech v roce 1844.

V letech 1859, 1865 a 1866 je opakovaně jako mlynář na Horním mlýně uváděn Jan Liberda.
Jelikož další písemné údaje o mlýně chybí, lze do doby nedlouho po r. 1866 položit zánik mlýnu požárem jak dokládá Prof. F. Linhart.

Pozůstatky ruin kamenných zdí mlýna byly při náhonu viditelné ještě ve 30. létech 20. století jak dokládají historické fotografie a staré katastrální mapy.