Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
V urbáři z roku 1621 se uvádí fojtský mlýn.
1633 kněžna Alžběta Lukrecia „fojtovi Janovi Gebastovi z Mostův za Jablunkovem t.č. vévodě valašskému list na fojtství vydala“. Povolila mu téhož roku postavit mlýn k vlastní potřebě.
1776 se připomíná při fojtství krčma a mlýn.
1735 koupili Josef a Jakub Szotkowští od knížete fojtství s mlýnem a polnostmi za 1 400 slezských tolarů.
Zdejší 4 mlýny na horní vodu zpracovaly v polovině 19. století ročně 40 měřic pšenice, 150 měřic žita, 24 měřic ječmene a 140 měřic ovsa.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
Mlýn není patrný ani leteckém snímku z roku 1937.
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1633 – Jan Gebast (Jebastys)
1735 – Josef a Jakub Szotkowští
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
