Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Listem z roku 1560 je Mackovi Jebastysovi z Návsí u Jablunkova potvrzen mlýn s ročním platem ročního 1 tol.
Macek Jebastys, poddaný ze vsi Návsí, je uveden i v urbáři z roku 1577
Zdejší fojt měl podle dohody z roku 1606 rozřezati za to, že mu plat z mlýna byl snížen z 18 na 12 zlatých, tolik trámů, „jak toho potřeba ukáže a on postaviti moci bude, nákladem svým, bez všeho úplatku“.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Urbář z roku 1621 uvádí fojta s mlýnem , totéž pak uvádi i urbář z roku 1692.
Vývoj obce je bezprostředně spjat s osudy rodu Sikorů, kteří až do počátku 20. století drželi v obci fojtství.Na těšínské poměry byli velmi bohatí. Jejich držba půdního fondu se rozšiřovala a upevňovala převzetím opuštěných gruntů. Od 16.století vlastnili mlýn, u kterého později postavili pilu.
Mlýn na horní vodu zpracoval ročně v polovině 19. století 40 měřic pšenice, 150 měřic žita, 15 měřic ječmene, 60 měřic ovsa a 15 měřic pohanky. Zdejší pila se dvěma dělníky zpracovala 400 kmenů na 3 000 kusů desek ročně.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1930 pila a elektrárna Adam Sýkora
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Sikora
- Sýkora
- Jebastys
- Gebastyss
Historie mlýna také obsahuje:
1560-1577 Macek Jebastys (Gebastyss)
rod Sikorů
1930 Adam Sýkora
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
