Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Prvním známým fojtem byl Mikuláš, který držel vedle svobodného gruntu také mlýn, ze kterého dával k roku 1580 36 gr.
Fojtství pak koupil za 160 zlatých Matěj Skotnica. Vdova po fojtu Tomanovi měla dostat třetinu úrody, krávu a možnost mlít v mlýně svou mouku zadarmo. Skotnica jí měl postavit chaloupku na zahradě a zaručit se, že nebude „k žádné povinnosti na dědině potahována“.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Dva zdejší mlýny se dvěma složeními zpracovaly v polovině 19. století ročně 10 měřic pšenice, 120 měřic žita, 10 měřic ječmene a 40 měřic ovsa.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
Vodní právo v obci měl majitel mlýna p. Matušek, dále p. Eduard Muroň, dříve mlýn, později pohon mlátičky a motoru pro elektrické osvětlení, jehož používali tři rolníci: Eduard Muroň, František Skotnica a Jan Golat.
V srpnu 1931 vystavěl rolník Eduard Muroň nový můstek na obecní cestě přes mlýnskou strouhu vedenou na pohon jeho mlátičky a elektického dynama. Obec na
tento mostek přispěla obnosem 266,5 Kč na zakoupení cementu.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Oba zdejší mlýny byly zastavené během války.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1580 Mikuláš, fojt
Matěj Skotnica
1930 – Eduard Muroň
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
