Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
1600 Horní Soběšovice měly 19 usedlostí, z toho 6 selských, 9 zahradnických, 1 domkařskou s polnostmi, 1 dědičného mlynáře a 2 řemeslníky
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Karolínský katastr zde uvádí 2 mlýny.
Podle urbáře z roku 1769 byli zde mlynáři: Joseph Stoikowský a Michal Schowský.
1836 Valentin Halfar
V polovině 19. století zdejší 4 mlýny na horní vodu zpracovaly ročně 200 měřic pšenice, 468 měřic žita, 100 měřic ječmene, a 600 měřic ovsa. Pila zpracovala ročně 100 kmenů na 560 desek a 400 latí.
Tento vodní mlýn, šrotovník, napojený vodou z Řunsníka, stál těsně pod Chadrabovým lihovarem.
Vodní kolo měl lopatové. Byla u něho gater pila a ferlog (hospoda), když nebylo mletí, řezala se prkna.
Posledním mlynářem zde byl Ludvík Fajkoš.
Velká povodeň roku 1880 natolik zanesla mlýnku, že starý majitel nebyl schopen škody opravit, a tak mlýn i pila zanikly.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
1958 zbořen před napouštěním Žermanické přehrady
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Hadraba
- Slonek
- Halfar
- Fajkoš
Historie mlýna také obsahuje:
- Hadraba
- Slonek
1836 Valentin Halfar
Okolo 1880 – Ludvík Fajkoš
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
