Vodní mlýny podle Pamětní knihy obce Ponědrážka
Nejstarší jmenovitý výkaz úročních platů je z r.1424 a obec měla 13 lánů, 2 podsedky (zahradníky) a 2 mlýny. Mlynáři platí pololetně po 40ti groších a držely je Bicek a Okrouhlík, v r.1433 jsou uváděni mlynáři Mikuláš a Okrouhlík. V r. 1437 při sv. Jiří jsou uvedeni Mikuláš a Okrouhlice. Léta 1441 z mlýnů drží jeden Okrouhlice, druhý Křížek.
V polovině 16. století měla Ponědrážka 13 hospodářů a 2 mlýny, celkem tedy 15 osedlých.
Hron z Janova mlýna pod Ponědraží (nyní čp.19) se dvěma syny Janem kovářem a Havlem propuštěn z poddanství panství Třeboňského pánu z Hradcem listem poselacím skrze pana hejtmana i se vší spravedlností v úterý den Nalezení sv. Kříže léta 1547.
V urbáři panství Třeboňského z let asi 1518-1519 jsou jako osedlí uváděni Jan mlynář na jednom a Šíma na druhém.
Z roku 1553 máme zachován tzv. šacunk k berni čili peněžitý odhad jednotlivých usedlostí, jenž byl základem k vyměřování zemské berně. V vsi Ponědrážce dopadl šacunk následovně... Vávra Mlynář jinak Vítek (čp.21) šacován sumou 180 kop, učiní berně 2 kopy 9 grošů 5 denárů. Hron mlynář (čp.19) odhadnut na 160 kop, z čehož vypadá berně 1 kopa 55 grošů 2 denáry.
Urbář Třeboňského panství z roku 1557 vykazuje v Ponědrážce zase jako dříve 13 hospodářů a 2 mlýny...
Urbář sepsaný na rozhraní 16. a 17. století vypočítává berni – Vít mlynář na zahradě (Vohnoutka – čp.21) živnost v šacunku 180 kop, Michal mlynář na zahradě (čp.19) živnost v šacunku 175 kop.
Majitelé jednotlivých selských gruntů ve století 17., jak nás o nich poučuje stará gruntovní kniha uložená v zámeckém archivu v Třeboni...
Čp.19
Mlýn dnešní čís.pop. 19 s grunty, lukami i řekou koupil od Jana Hrona Michal mlynář za 500 kop gr. Za války (30tileté) mlýn zpustl a Zuzana vdova vdaná v Lomnici prodala jej Říhovi Ťulpovi za 110 kop, místo kteréžto ji Ťulpa odvedl hotových 10 kop a pár volů. Léta 1628 Říha Ťulpa prodal tento mlýn Mikuláši Novotnému ze vsi Včelnice za 200 kop, přičemž si tu Ťulpa vymínil byt ve zvláštní světničce do dne a do roka, dokud by se s manželkou jinde živností neopatřil. Léta 1642 mlynář Mikuláš maje tento grunt zaplacený a nechtěje tu na jednotě zůstávati, dobrovolně frejmačil o něj s Janem Láfem jinak Vohnoutkem, jenž pak grunt zaplatil a v letu 1661 s tohoto světa prostředkem smrti vykročil a vdova po něm Anna nemohouc na něm nic způsobiti, pustila jej hned svému synu Pavlovi s sumě 70 kop. Léta 1679 nadepsaný Pavel ujal grunt Janovského a na tento dosazen Matouš, jemuž pošacován se stavením sešlým za 60 kop. Od Matouše koupil jej r.1680 v předešlém šacunku Václav, tento pak jej r.1682 pustil svému zeti Pavlovi rovněž za 60 kop. R.1713 jmenuje se tu hospodář Pavel Láfl, jeho žena Markyta, děti Jan 26tiletý a Mariána 23letá.
Robota.
Z r.1812 zachoval se v třeboňském archivu poslední urbární a robotní seznam vsi Ponědrážka, podle něhož měl držitel usedlost... Láf č.19 bude míti peněžitý úrok 3 zl. 6 kr., skutečně bude povinnen robotovati ručně 10 dní a za ostatních 146 dní ruční nevybyté roboty bude platiti ročně 10 zl. 55 kr... Vohnoutek č.21bude platiti úrok 3 zl. 58 kr., skutečně robotovat ruční 10 dní, za ostatních 146 dní pěší roboty pak bude platit 12 zl. 42 kr.
