Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1837 Jakob Strobl, mlynář (MR)
1854 Jachim Wenzel, mlynář (MR)
1848 1/ Netáhlová Eleonora, mlynářka (1794), 2/ Šatra František, pachtýř mlýna, (1812), a Marie (1814) (MR)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1930 Antonín Zdeněk, mlýn a pila
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Studnička
- Strobl
- Netáhlo
- Šatra
- Jáchym
- Sýček
- Zdeněk
Historie mlýna také obsahuje:
1720 Jiří Studnička, pravděpodobně první zmínka o mlýně
1750 Matěj Studnička
1800 Matěj Studnička, mlynář a řezbář
1837 Jakob Strobl
1847 Eleonora Netáhlová
1848 František Šatra, pachtýř mlýna
1852 Petronila Jáchymová
1854 Wenzl Jachim
1879 Václav Jáchym
1888 Jan Sýček, soustružník
1918-1949 Antonín Zdeněk, při mlýně pracovala pila.
Mlynář Matěj Studnička byl znám jako velmi dovedný sekerník, o jeho pracích nejen v oboru strojů mlynářských, nýbrž i hodinářských vědeli dobře vrchnostenští úředníci, z nichž zejména vrchní Koštický byl žádostiv některé pěkné práce zuklínského mlynáře. Když syn Studničkův, Prokop, dospěl, tu otec jeho, obávaje se, aby nebyl vzat na vojnu, zhotovil dřevěné ony kapesní hodinky a daroval je vrchnímu. Bylo to však dílo nejen umělé po stránce strojnické nýbrž i velmi vkusného provedení. Vynikaly zejména pěknou ozdobnou droboučkou mříží spojující ciferník se zadní deskou z javorového dřeva, na níž byl jako na dukátu vyryt dvouhlavý císařský orel. Hodinky byly 16 čárek tlusté, ne větší než obyčejné staré tzv. ‚cibule' a vše, vyjímaje pružinku ocelovou, bylo ze dřeva. Na zadní desce bylo švabachem vyryto jméno: Matieg Studniczka z Suklina.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
