Historie
Obecná historie:
Na Bohdašínském potoku stál třetí novoměstský mlýn, který patřil Josefu Štaudovi. Byl známý pod jménem MLÝN NA POTOCE, později Štaudův mlýn. Josef Štauda byl vážený občan a v době první světové války byl členem městské rady. Mlynářův dědic Jiří se svými 213 cm byl nejvyšším mužem v Novém Městě nad Metují a u Broučků býval vždy dobrým společníkem.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
V Novém Městě nad Metují je v roce 1651 uvedeno několik mlynářů. Druhým mlynářem z Horského Předměstí je Jiřík Havlíček (77 let, nekatolík s nadějí na obrácení), který žije spolu s dcerou Kateřinou (50 let, nekatolička bez naděje na obrácení). Vzhledem k jeho uvedenému věku je nepravděpodobné, že by ještě mlel.
Prameny: výzkum Václava Černohouse
Soupis poddaných podle víry z roku 1651
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
V držení rodu Štaudů, údajně původem ze Švédska.
Bývala zde rovněž pila o jednom železe a tkalcovnička o čtyřech stavech.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Majitel Josef Štauda
Zavedena elektřina, zapojen pomocný elektromotor.
1931 Josef Štauda odhlásil živnost
První republika (1919–1938)
Poslední majitel Jiří Štauda, údajně nejvyšší mlynář v kraji (měřil 199 cm)
Ve 40. letech mlýn likvidován, strojní zařízení prodáno do Police nad Metují.
V 70. letech při rozšiřování silnice na Spy mlýn zbořen.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1651 Jiří Havlíček
Štaudové (3 generace)
Josef Štauda (za I. sv. války)
1939 - Josef Štauda (RR)
- 1949 Jiří Štauda
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Vypráví se historka, kterak Josef Štouda za I. světové války zahnal údajného kontrolora, že prý alespoň v neděli by měl dát pokoj, a následně se ukázalo, že ten kontrolor byl falešný, pronásledovaný četníkem.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
