Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
V 1. pol. 19. stol. postavil Martin Valášek z čp. 20
dále v držení rodu Valášků
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
23. prosince 1923 mlýn vyhořel
spáleniště koupil sekerník Ludvík Chaloupka, mlýn znovu postavil (poté žil a působil v Kounově a v Rovném)
poté se majitelé rychle střídali (16 majitelů za 15 let), viz seznam
1930 Alois Skalický
1934 ukončeno mletí, nadále tkalcovna
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Valášek
- Chaloupka
- Skalický
- Višinský
- Hanuš
- Langr
- Pinkava
- Šulín
- Vyšinský
Historie mlýna také obsahuje:
poč. 19. stol. Martin Valášek
- 1923 Valáškovi
1923-1927 Ludvík Chaloupka
1927-1930 Roman Hanuš
1929-1932 Alois Skalický
1932-1934 Jaroslav Pinkava (bez živn. oprávnění)
1933 Alois Bělobrádek
1933-1934 Václav Vyšinský
1934 Josef Bašek
1937-1938 Jaroslav Langr (1941 přešel do Pavlova mlýna v Kounově)
Šulínová
nájemci tkalcovny:
Čepelka
Vlk
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
