mlýn Valcha

1651 Soupis poddaných podle víry - v Jeníkově 2 mlynářské rodiny:

1) mlynář Martin (50 let), manželka Dorota (25), dcery Dorota (15), Běta (7) a Marie (1/2), synové Jiřík (12) a Václav (9), všichni poddaní katolíci

2) mlynář Jan (52 let), manželka Anna (27), syn Jan (22), všichni tři katolíci, syn Jiřík (18), nekatolík s nadějí na obrácení, synové Jakub (8) a Pavel (5), dcery Alžběta (4) a Marie (3), všichni poddaní

Mlýn pod rybníkem Valcha je zakreslen již na I. vojenském mapování.

Koncem 18. století byl veden v matrikách města pod názvem „mola walka“. Na začátku 19. století dostal čp. 127. Tehdy zde hospodařil mlynářský rod Michalických. Antonín Machalický zde byl uváděn společně s manželkou Annou, rozenou Koláčková. Dědic mlýna František Xaver se jim zde narodil v roce 1811.

František Xaver Machalický se oženil s Josefou Pleskalovou, dcerou tkalcovského mistra z Jeníkova. Tento pár je v matrikách města uváděn v období přibližně 1834 – 1844. V tomto období zde pokřtili děti Marii (1835), Josefu (1839), Antonína (1841) a Annu (1844). V roce 1844 došlo k výměně mlýnů mezi dvěma mlynáři. František Xaver Machalický odsud odešel na mlýn v Hostačově čp. 11, kde potom jeho rod hospodařil až do poloviny 20. století. Na mlýn Valcha v Golčově Jeníkově přišel naopak hostačovský mlynář Josef Fejfar s manželkou Barbarou, rozenou Holmanovou, dcerou revírníka z obce Podmoky, a se 3 již dospělými potomky Janem, Josefem a Marií.  Ani jeden ze synů mlýn nepřevzal. Syn Josef se sice mlynářskému řemeslu vyučil, ale oženil se s Marií Chvalinovou, dcerou mlynáře z obce Smilov u Štok čp. 16 a odešel za manželkou na mlýn do Smilova. Syn Jan se živil jako konstruktér strojů.

Od roku 1851 je na mlýně Valcha vedle Josefa Fejfara zmiňován jako druhý mlynář Václav Šťovíček a manželkou Leopoldinou. V roce 1853 odešel Josef Fejfar na výměnek a brzy nato zemřel, Barbara Fejfarová je v roce 1854 uváděna již jako vdova.

Mlynář Šťovíček zde dlouho nezůstal, již v roce 1855 zde hospodařil nový pár, a to mlynář Josef Stehlík s manželkou Barbarou, rozenou Dibelkovou. Manželé Stehlíkovi provozovali mlýn Valcha až do konce 70. let 19. století. V tomto období se jim zde narodilo 10 dětí, synové Josef, Václav, Jan Josef a Václav Otakar, dcery Marie, Anna, Aloisie, Josefa, Antonie a Terezie.

Stehlíkovi byli posledním mlynářským párem na tomto mlýně. Byli zde uváděni přibližně do roku 1879. Další obyvatelé čp. 127 již nebyli mlynáři. Od konce roku 1800 zde bydlela porodní bába Marie Bláhová s manželem Martinem, který se živil jako natěrač. Další obyvatel domu Karel Valenta od roku 1888 byl sklepník. Začátkem 20. století zde žila rodina Běhounkova zabývající se zemědělstvím.

Budova bývalého mlýna byla zbourána po roce 1950, v tomto roce se dle leteckého snímku nacházela ještě v zachovalém stavu.